Fragmenty - Fragmenty - SJ World News - Best of Joomla! http://fragmenty.cz Mon, 30 Nov 2020 07:01:52 +0000 Joomla! - Open Source Content Management cs-cz Kulturně-hospodářská revue Fragmenty přeje všem svým čtenářům požehnaný ADVENT http://fragmenty.cz/index.php/cirkev/item/3399-kulturne-hospodarska-revue-fragmenty-preje-vsem-svym-ctenarum-pozehnany-advent http://fragmenty.cz/index.php/cirkev/item/3399-kulturne-hospodarska-revue-fragmenty-preje-vsem-svym-ctenarum-pozehnany-advent Adventní věnec je holdem Ježíši Kristu. Rozlévající se světlo z hořících svící vyjadřuje přicházejícího Krista, který rozptyluje temnotu a strach, neboť on je

Tuto neděli 29. 11. 2020 nastane překrásné předvánoční období – ADVENT. Jeho označení pochází z latinského slova "adventus", což znamená PŘÍCHOD. Každoročním prožíváním adventu a slavením adventní liturgie zpřítomňuje církev očekávání starozákonních proroků, kteří v něm připravovali lidstvo na příchod Mesiáše. Tím, že se současní věřící křesťané vžívají do atmosféry této dlouhé přípravy na první příchod Vykupitele, oživují zároveň jeho příchod do svého vlastního života. Advent je proto nejen krásné a klidné předvánoční období spojené s toulkami vánočně ozdobenými městy, s návštěvami vánočních trhů se svařeným vínem a horkými kaštany, ale je především oslavou víry a symbolem naděje. Nejde tedy pouze o dobu zklidnění za dlouhých prosincových nocí spojené s přípravou na příchod Vánoc, ale něčeho mnohem hlubšího. Je to zejména očekávání příchodu doby, kdy  na konci Adventu po Štědrém večeru na slavnostní půlnoční mší svaté zvané "Zjevení páně – Epifanie" oslavíme narození Ježíše Krista.

Bohužel o letošních Vánocích budeme o to vše ochuzeni díky přísným koronavirovým nařízením vlády. Budou to první Vánoce, kdy se člověk z obavy, že budou nepřístupné kostely, nebude moci do opravdové vánoční nálady bez zvuků půlnočních zvonů nad hlavou ani dostat. Zřejmě ani nebude moci navštívit děkovnou slavnostní mši na Silvestra při níž byly kostely i za dob komunismu nabité. Vzpomínám jak jsme se těšívali na to, jak arcibiskup pražský František kardinál Tomášek ještě po jejím ukončení k nám promluví z balkonu arcibiskupského paláce a nabije nás silou pro překonání nástrah roku nového. O nádherných bohoslužbách J. Em. Dominika kardinála Duky v období Vánoc nemluvě. Ale nechci psát smutně, protože Advent má být dobou radostného očekávání a Vánoce svatky pohody a lásky. Proto se vracím k Adventu samotnému:

Symbolem adventu je adventní věnec, jehož kruh představuje Boží věčnost, jednotu vzkříšení, věčný život, ustavičnou cestu slunce a zároveň i věčnosti.  Každou adventní neděli na něm zapalují křesťané jednu svíci. Tradiční barva adventního věnce je červená a zelená. Červené stuhy, svíčky, případně červené ozdoby na zeleném, nejlépe jedlovém chvojí. Červená barva upomíná na krev Kristovu prolitou za spásu světa. Obě barvy pak symbolizují život. Adventní věnec lze také chápat jako jednotu trojjediného Boha. Stálezelené rostliny v něm jsou symbolem života jako takového, nezničitelnosti, stálosti ve víře a také věčnosti. Ať Vám náš adventní věnec přinese Boží požehnání, štěstí, klid a pohodu v očekávání láskyplných a požehnaných svátků vánočních.

Tento zvyk není ale starý. Poprvé vytvořil věnec před přibližně stopadesáti lety Johann Heinrich Wichern pedagog a duchovní v Hamburku. První adventní věnec měl podobu dřevěného kola od vozu a byl zavěšen v Záchranném ústavu pro opuštěné děti (v roce 1839). Po obvodu kruhu bylo 23 svící, 4 velké - bílé a 19 malých - červených, na každý den do Štědrého dne. V roce 1851 byla poprvé vyzdobena celá jídelna a věnec v tomto útulku i jedlovými větvičkami. Nápad se tak zalíbil, že již v 19. století můžeme mluvit o novém předvánočním zvyku. K prvním, kdo takto věnec použili, patří duchovní v kostele v Cáchách - jejich věnec však měl již jen čtyři svíce – na každou adventní neděli jednu.

První začátky slavení adventu se objevily v jižní Galii a ve Španělsku koncem 4. století. Od 12. do 13. století se stal advent začátkem nového liturgického roku, který do té doby začínal Vánocemi. Čtyři neděle, které do Vánoc proběhnou se v současnosti označují jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá.

Naši předkové věřili, že Advent je čas bludiček, skřítků a bílých paní, jejichž návštěva zaručila velkou úrodu pro příští rok. Věřili, že vonící větve jedlí sloužily přátelským lesním duchům jako útočiště a věnce ze slámy měly přinášet Boží požehnání, odrážet zlé duchy. Věnce, které byly zavěšovány v oknech obydlí a dvorců, měly ukázat cestu dobrým bytostem. Proto je také obvazovali zlatými stuhami, znamením slunce. Věnec je od nepaměti symbolem vítězství a královské důstojnosti. I Bible mluví o věnci jako o projevu úcty, radosti a vítězství. Adventní věnec je holdem Ježíši Kristu. Rozlévající se světlo z hořících svící vyjadřuje přicházejícího Krista, který rozptyluje temnotu a strach, neboť on je "Světlo světa".

Ať již věří každý z Vás čemukoliv, přejeme Vám všem, ať Vám náš adventní věnec přinese Boží požehnání, štěstí, klid a pohodu v očekávání krásných a požehnaných svátků vánočních.

© Kulturní komise ČR, 2020

]]>
CÍRKEV Fri, 27 Nov 2020 13:53:27 +0000
Každý, kdo nesouhlasí s postupem vlády v boji s koronavirem není nezodpovědný asociál http://fragmenty.cz/index.php/spolecnost/item/3396-kazdy-kdo-nesouhlasi-s-postupem-vlady-v-boji-s-koronavirem-neni-nezodpovedny-asocial http://fragmenty.cz/index.php/spolecnost/item/3396-kazdy-kdo-nesouhlasi-s-postupem-vlady-v-boji-s-koronavirem-neni-nezodpovedny-asocial Prezident republiky v letech 2003-2013 a nyní prezident IVK  Václav Klaus
V dnešní éře koronaviru jsme svědky narůstající autokracie (či despotismu), neboli opětovného diktátu politiky a omezování svobody a demokracie občanů – ve jménu iluzorních morálních imperativů, které jsou absolutizovány a vydávány za nesporné a nediskutovatelné. Je odmítáno – jako bezohledné a nehumánní – hledání racionální, tedy realitu respektující politiky, která by brala v úvahu omezení, kterým je každé lidská jednání – kromě ve Slunečním státě Tommaso Campanelly (a v dalších podobných utopiích) – vystaveno.

 Nejsme v úplně nové a neznámé situaci.

Souhlasím s anglickým ekonomem Stephanem Davisem, který ve svém červnovém článku v časopise Economic Affairs píše, že epidemie (či pandemie) „jen výjimečně vedou k něčemu skutečně novému“, spíše „posilují procesy, které jsou už dávno v běhu“. Trend potlačování tradičního demokratického uspořádání společnosti je charakteristickým rysem současnosti již nejméně dvě desetiletí.

Přesto v poslední době nastává něco nového. 

Vylekání veřejnosti v minulosti neznámou intenzitou propagandy strachu z koronaviru (organizovanou politiky a médii) vede k nebránění se (k podvolení se, abychom připomněli ještě přesnější výraz francouzského spisovatele Houellebecqa) mocenskému chování – za experty se schovávajících – politiků.

Každý, kdo nesouhlasí s postupem vlády vůči koronaviru, je popírač, zlehčovatel, nezodpovědný asociál, který jen předvádí, že mu na individuálních lidských osudech nezáleží. V nedávno publikovaném textu jsem si přečetl, že podle Institutu Václava Klause „není problém obětovat i velký počet starých lidí a těch z rizikových skupin pro udržení hladkého chodu ekonomiky“, ač jsme nic takového samozřejmě nikdy neřekli. Nikdy bychom si nedovolili mluvit o „obětování“ jakýchkoli lidí (mladých nebo starých) a pokud se nemýlím, takto šíleně to u nás neformuloval snad nikdo. Vůbec přece nejde o obětování někoho či něčeho. Jde o to, aby – cituju M. Macka – „špatná lidská rozhodnutí nenapáchala mnohem větší škody než sám virus“.

Nikdo z nás neabsolutizuje „hladký chod ekonomiky“. Někteří z nás však již delší dobu varují před – mnohými bezprostředně nepociťovanými, a proto nepochopenými – důsledky historicky bezprecedentního pádu naší ekonomiky do  životů jednotlivců i celé společnosti.

Určitě by se všichni rozumní lidé mohli domluvit na triviální tezi, že v této chvíli musí být naším krátkodobým cílem minimalizovat ztráty lidských životů způsobené epidemií, ale jen a jen s vědomím toho, že je stejně důležitým cílem minimalizovat dlouhodobé ztráty plynoucí ze zastavení života naší země a její ekonomiky, z toho, že se lidé oprávněně bojí o svou budoucnost, o svou práci, o své úspory, o své firmy, o svou existenci, a z toho, že hrozí chaos, frustrace, zoufání si z osamění (zejména u starších občanů) a lidské tragédie nejrůznějšího druhu.

 Jako druhotný efekt hrozí výrazné poškození našeho zdravotnictví, zavřením škol hrozí kolaps vzdělávacího systému, obřími deficity hrozí rozvrat státních financí, atd., atd. To zásadním způsobem ohrožuje naši budoucnost. Chováme se, jako kdyby nebylo žádné zítra. A nevadí nám, že otevíráme prostor pro snadné zisky určitých zájmových skupin, které na nouzových stavech umí snadno vydělávat. Tyto „druhé“ – protože nikoli bezprostředně s lidským zdravím související – ztráty musí každý myslící člověk vidět a cítit – asi s výjimkou zaslepených „expertů“.

Co k tomu může dodat ekonom?

Ekonom – na rozdíl od imunologa, právníka, či sociologa – ví, že když jsou dva (nebo více) konkurenčních cílů, jsme v situaci, kdy nevyhnutelně nastává něco, co do češtiny neumíme dobře přeložit, ale čemu se v angličtině říká „trade-off“, neboli „něco za něco“. Popírat, že takovou dilematickou volbou je definováno lidské chování vždy (s výjimkou onoho, jen hypotetického „Slunečního státu“ nebo stejně hypotetického Marxova komunismu), není projevem vznešeného, osvíceného, „humánního“ prioritování jednoho nesporného dobra, ale příkladem neodpustitelného a neomluvitelného intelektuálního defektu.

Takovýto „trade-off“ v realitě právě teď nastal. Nemá jen „koncové“ body, neboť mezi dvěma konkurenčními cíli (nesporně pozitivními hodnotami) je celá množina alternativních kombinací jejich nedosahování. Kdybychom to vyjádřili graficky, je tam jakási izokvanta (či indiferenční křivka), jejíž poloha je daná silou epidemie a jejíž sklon je dán našimi preferencemi.

Je možné se na tom domluvit? Nedomnívají se někteří lidé, že žádný takový trade-off neexistuje? Že je v životě všechno jen buď, anebo? Říkám-li, že jakýsi trade-off (a tedy i různá kombinace dvou typů ztrát) existuje, vůbec neříkám, že má společnost (a tedy např. vláda) volbu vybírat si z nich „naším jménem“ podle svého uvážení.

Jaká je „cena“ za tu či onu volbu, je vyjádřeno polohou a tvarem těchto izokvant, které však dobře neznáme. Máme o nich jen kvalitativní soudy, nikoli tvrdá data. Některé teoretické možnosti jsou existencí mnoha konstant společenského života vyloučeny (v – pro nás představitelném – společenském systému).

Vydedukovat z tohoto typu uvažování, že máme obětovat staré lidi za hladký chod ekonomiky je hrozivou manipulací společenského diskursu technokratickým stylem myslících lidí, kteří jsou nezasaženi společensko-vědním uvažováním. A zdravým rozumem.    

]]>
vaclav.klaus@institutvk.cz (VÁCLAV KLAUS, prezident ČR v letech 2003-2013) SPOLEČNOST Fri, 27 Nov 2020 12:09:39 +0000
Bitcoin opět jede na horské dráze http://fragmenty.cz/index.php/hospodarstvi/item/3395-bitcoin-opet-jede-na-horske-draze http://fragmenty.cz/index.php/hospodarstvi/item/3395-bitcoin-opet-jede-na-horske-draze Nyní se bitcoin obchoduje za 17 290 dolarů.

Spekulování na růst či pokles kryptoměn je jen pro otrlé jedince. Kryptoměnové burzy mají otevřeno 24 hodin denně po 7 dní v týdnu. Na takový režim nejsou klasičtí spekulanti zvyklí. Navíc kryptoměny mají proměnlivější ceny než akcie. Snadno se může stát, že během spánku přijdete o desítky procent na kryptoměnovém portfoliu. Včera dosáhla kryptoměna bitcoin svého tříletého cenového maxima ve výši 19 510 dolarů. To je přibližně o 2,5 procenta méně, než činil rekord z konce roku 2017. Následně však cena bitcoinu začala prudce klesat, což bylo umocněno vysokým objemem obchodů na kryptoměnových burzách. Nyní se bitcoin obchoduje za 17 290 dolarů.

 

Cena bitcoinu začala narůstat po oznámení platební aplikace Paypal, že chce bitcoin uznávat jako jeden z platebních prostředků. K růstu ceny rovněž napomohla strategická prognóza banky JP Morgan, podle které bitcoin nahradí zlato u mladé generace investorů.

Jakmile bitcoin nastartoval svůj rychlý růst, začal se u spekulantů projevovat takzvaný FoMO efekt (Fear of Missing Out). Ten vyvolává strach, že propásneme jedinečnou příležitost na trhu. Proto mnozí spekulanti začali naskakovat na horskou dráhu a tím její jízdu ještě více urychlili. U zdrženlivějších jedinců tím ještě více zintenzivnili FoMO efekt.

]]>
stepan.krecek@bhs.cz (ŠTĚPÁN KŘEČEK, hlavní ekonom BH Securities ) HOSPODÁŘSTVÍ Fri, 27 Nov 2020 11:58:32 +0000
Fintech je pánský klub. Ženy v něm nemají místo http://fragmenty.cz/index.php/hospodarstvi/item/3394-fintech-je-pansky-klub-zeny-v-nem-nemaji-misto http://fragmenty.cz/index.php/hospodarstvi/item/3394-fintech-je-pansky-klub-zeny-v-nem-nemaji-misto Pánský klub v Divadle Na Jezerce

Ženy to v odvětví fintechu nemají jednoduché. Investorky i investoři jim svěřují jen necelé procento kapitálu, které do tohoto rychle rostoucího odvětví proudí. V posledních letech se navíc postavení žen ve fintechu ještě více zhoršilo. Přestože se různé genderové organizace snaží vyrovnávat rozdíly mezi ženami a muži, ve společnosti stále přetrvává mnoho předsudků. Mezi nejčastější patří tvrzení, že technologie jsou mužskou doménou. Mnohé ženy, které se pohybují v IT světě, může tento předsudek urážet. Nicméně nová studie od datové služby Crunchbase přináší v tomto ohledu zcela zdrcující závěry: 

Ženy ve Spojených státech založily pouze 4 procenta společností ve fintech odvětví. Přitom obdržely pouze necelé procento kapitálu, který do tohoto odvětví proudí. Jasně se tak ukazuje, že v oblasti fintechu jsou ženy odstrčeny na vedlejší kolej. Investorky i investoři takřka výlučně svěřují své peníze mužům, kteří ve fintechu zcela dominují.

Někteří by mohli namítnout, že ženy sice nevedou vývojové týmy, ale přesto jsou ve fintechu zastoupeny. To však minimálně ve Spojených státech neplatí. Podle studie Crunchbase existuje pouze 11 procent společností z fintech odvětví, kde existují smíšené týmy. Tyto společnosti přitom dokázaly nashromáždit pouze 7 procent odvětvového kapitálu. V ostatních společnostech, které jsou v průměru výrazně úspěšnější, pracují výlučně pánské kluby.

Silně nevyvážená situace se navíc v čase ještě více polarizuje. Jako by to ženy postupně vzdávaly a pole zcela vyklízely mužům. Od roku 2018 se totiž podíl ženského zastoupení v odvětví fintechu snižuje. Koronavirová krize tuto situaci ještě více umocnila. Investorky i investoři si v době pandemie fintech oblíbili a takřka výlučně preferovali maskulinní společnosti.

]]>
stepan.krecek@bhs.cz (ŠTĚPÁN KŘEČEK, hlavní ekonom BH Securities ) HOSPODÁŘSTVÍ Fri, 27 Nov 2020 11:10:01 +0000
Veto proti evropskému zotročení - Stanovisko IVK ke dni 18. 11. 2020 http://fragmenty.cz/index.php/eu/item/3392-veto-proti-evropskemu-zotroceni-stanovisko-ivk-ke-dni-18-11-2020 http://fragmenty.cz/index.php/eu/item/3392-veto-proti-evropskemu-zotroceni-stanovisko-ivk-ke-dni-18-11-2020 Ivo Strejček, Institut Václava Klause
Polsko a Maďarsko vetovaly návrhy sedmiletého evropského rozpočtu ve výši 1.1 bilionu eur a fondu Next Generation EU v rozsahu 750 miliard eur. Oba státy tak učinily poté, co se součástí evropského rozpočtu stalo ustanovení podmiňující čerpání dodržováním „principů právního státu“. Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro zdůvodnil polskou pozici jasně: „Nejde tu o vládu práva. Jedinou otázkou je, zda se Polsko stane předmětem politického a institucionalizovaného zotročení … Vláda práva, to je pouze záminka, která je ve skutečnosti radikálním omezením národní suverenity.“ Bleskový průzkum veřejného mínění v Polsku potvrdil, že to většina Poláků cítí stejně.  57 % z nich „podporuje polské veto i v případě, že by víceletý finanční rámec a fond obnovy nebyly kvůli polskému vetu přijaty“. Reakce maďarské ministryně spravedlnosti Judit Vargové byla stejně rozhodná: „Mechanismus podmíněnosti je navržen tak, aby vyhladověl, ublížil a srovnal do latě některé členské státy … je to vhodný způsob, jak přijímat sankce na ideologické bázi nebo vyvíjet ideologický tlak.“

Sledování „stavu právního státu“ v jednotlivých členských zemích EU má na starosti česká eurokomisařka Věra Jourová (pověřit ji právě touto agendou byl promyšlený tah von der Leyenové, jak vrazit klín do V4). Jourové mají Maďaři i Poláci z vlastní zkušenosti hodně důvodů nedůvěřovat. Tyto dvě země kritizuje při každé příležitosti. Byla to ona, kdo před nedávnem drze zaútočil na premiéra Orbána slovy, že „[Orbán] nebuduje neliberální demokracii, on buduje nemocnou demokracii“. Byla to opět Jourová, která nazvala snahy polské vlády o reformu domácího soudního systému za „vládní manipulaci s nezávislostí soudů“. Tím se postavila na stranu polské „tuskovské“ opozice a zcela otevřeně se tak vmísila do tamního vnitropolitického boje.

K zablokování čerpání peněz z evropského rozpočtu stačí, když EK usoudí, že v členském státě existuje riziko (!!!) ohrožení finančních zájmů Unie kvůli porušování principů právního státu

K zablokování čerpání peněz z evropského rozpočtu (mimochodem z rozpočtu, do kterého povinně přispívají Maďarsko i Polsko a jsou to tedy částečně i jejich vlastní peníze) podle vetovaného návrhu stačí, když „Evropská komise usoudí, že v členském státě existuje riziko (!!!) ohrožení finančních zájmů Unie kvůli porušování principů právního státu“. Jakpak asi Jourová a spol. posoudí neochotu polské vlády legalizovat potraty? Jakpak se Jourová postaví k maďarskému zákazu adopce dětí homosexuálními páry? V rozporu s bruselským výkladem právního státu jistě bude i tvrdohlavý odpor zemí V4 proti povinným kvótám na příjem migrantů.

Použití práva veta pro schválení víceletého rozpočtu EU a podivného fondu obnovy Next Generation EU je správným rozhodnutím. Maďaři a Poláci vyslali Evropské komisi signál, že o domácích věcech si chtějí rozhodovat doma sami, že rozhodující jsou zájmy jejich voličů, a že si Bruselem nedají poroučet. Voliči – ne Jourová - totiž rozhodli o tom, kdo jim má v jejich zemích vládnout. Jim se Orbánova a Morawieckého vlády budou zodpovídat.

Impozantní použití práva veta, které Maďaři a Poláci Bruselu předvedli, je nejen bytostnou obranou národních zájmů těchto zemí, je tématem principiálním. Takový postup by Česká republika měla i ve svém zájmu podpořit. Vypadá to ovšem tak, že ani vláda, ani opozice se k něčemu podobnému nechystají. K naší škodě!

Ivo Strejček, dne 18. 11. 2020, IVK

 

Kulturní komise ČR, vydavatel revue Fragmenty, se ke stanovisku IVK připojuje. Je neomluvitelné, že premiér republiky Andrej Babiš rozbijí V4 tím, že se bojí jasně nepostavit spolu s Poláky a Maďary proti povinným kvótám na příjem vysoce nebezpečných hostů kancléřky Merkelové. Každému je jasné, že projekt EK Next Generation EU má sloužit právě k tomuto účelu.

Prezident Kulturní komise ČR Doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc. 

]]>
ivo.strjcek@institutvk.cz (IVO STREJČEK, Institut Václava Klause) EU Wed, 25 Nov 2020 11:33:24 +0000
Daně se snižovat měly. Ale v době konjunktury http://fragmenty.cz/index.php/hospodarstvi/item/3391-dane-se-snizovat-mely-ale-v-dobe-konjunktury http://fragmenty.cz/index.php/hospodarstvi/item/3391-dane-se-snizovat-mely-ale-v-dobe-konjunktury Filip Sebesta, Institut Václava Klause
Je v současné době zrušení superhrubé mzdy něčím přínosné? Má jednoslovná odpověď zní ano, ale zdůvodnění je spíše záporné. Odpovídám ano, jednak utilitárně jako občan, kterému se sníží daně, jednak jako ekonom přesvědčený o pozitivní roli nízkých a jednoduchých daní. A teď k ďáblovi skrytému v detailu, v tomto případě v (hospodářském) kontextu doby. Další prohloubení schodku bude masivní. Z -320 jdeme skokem přes -400 mld. Kč. To zodpovědné úplně není. Zcela odhlížím od toho, jak by se takové změny měly dělat. Určitě ne poslaneckým pozměňujícím návrhem premiéra (sic!). Na jedné straně je pozitivní, že lidem zůstane v kapsách víc peněz a zdálo by se, že se tak stát o něco zmenší. Ale k tomu by došlo jedině pokud by onen výpadek neznamenal navýšení závazků do budoucna. Stát se na jedné straně zmenší, ale jinde naroste. Nikdo by nemohl nic namítat, kdyby proti snížení příjmů šlo i adekvátní snížení výdajů. My však vidíme pravý opak.
Zvyšující se úspory obyvatel naznačují, že lidé vyšší příjmy z větší části ušetří. Aktuálně ani není kde utrácet. Ve všech ohledech, jak co se týče dluhu, tak co se týče efektu na poptávku, bych tedy očekával dopady tohoto kroku spíš ve vzdálenější budoucnosti než v měsících následujících FILIP ŠEBESTA
po vstupu daňového balíčku v platnost.


Samostatnou kapitolou je politická rovina.

Babiš koli snahu o rozumnou fiskjakouální politiku, o které snad dříve mluvil (snil?), evidentně vzdal. Volby se blíží a premiér ví, že mu je může koronavirus snadno prohrát jako Trumpovi. Část opozice, která návrh podpořila, si pak zadělala na problém v příštím volebním období, kdy se chystá vládnout. Bude potřeba pacifikovat rozbujelé veřejné finance směrem k elementární rozpočtové odpovědnosti a rozumnosti a je iluzorní si myslet, že by se koaliční vládě, nota bene tvořilo-li by ji ještě více stran než doposud, podařilo tak zásadně snížit výdaje. Bude tedy muset opět nepopulárně daně zvyšovat. A vzpomeňme na vládu Petra Nečase. Celý cyklus se tak zopakuje.

Daně se snižovat měly, ale v době konjunktury. A tehdy se měly hledat i úspory.


Odpověď na anketní otázku serveru Peak.cz „Je v současné době zrušení superhrubé mzdy něčím přínosné?“. 23. listopadu 2020.

]]>
HOSPODÁŘSTVÍ Wed, 25 Nov 2020 10:39:54 +0000
Umožnění prodeje potravin v obchodech je pro zemědělce potřebnější než dotace http://fragmenty.cz/index.php/hospodarstvi/item/3390-umozneni-prodeje-potravin-v-obchodech-je-pro-zemedelce-potrebnejsi-nez-dotace http://fragmenty.cz/index.php/hospodarstvi/item/3390-umozneni-prodeje-potravin-v-obchodech-je-pro-zemedelce-potrebnejsi-nez-dotace Vláda projednala národní dotační programy do zemědělství pro rok 2021

Vláda na svém dnešním zasedání (2.11.2020) projednala národní dotační programy do zemědělství pro rok 2021 v celkové výši 3,8 mld. Kč. Mimo jiné má směřovat 0,5 mld. Kč na podporu zpracování zemědělských produktů nebo 155 mil. Kč na poradenství a vzdělávání. Pokud ale vláda bude nadále zakazovat zemědělcům zboží prodávat, dotace nepomůžou.

 

Čím více zboží zemědělci prodají, tím méně mimořádných dotací budou potřebovat. Takovou základní poučku ale vláda nechápe. Minulý týden zcela nelogicky zakázala nedělní prodej, výrazně omezila farmářské trhy, což jejich fungování na mnoha místech úplně znemožnilo, a dnes naopak přichází s plánem na národní dotace ve výši téměř 4 mld. Kč.

Vyzývám proto vládu, aby své kroky přehodnotila. Aby znovu umožnila nedělní prodej minimálně v malých obchodech a zároveň upravila regulace farmářských trhů tak, ať je jejich organizace fakticky možná. Pokud tomuto fungování sama nerozumí, může je konzultovat s řadou asociací, které se těmto činnostem věnují. 

 

]]>
HOSPODÁŘSTVÍ Mon, 02 Nov 2020 17:41:03 +0000
Astronomický schodek státního rozpočtu opět narostl a návrh na příští rok je mimo realitu http://fragmenty.cz/index.php/hospodarstvi/item/3389-astronomicky-schodek-statniho-rozpoctu-opet-narostl-a-navrh-na-pristi-rok-je-mimo-realitu http://fragmenty.cz/index.php/hospodarstvi/item/3389-astronomicky-schodek-statniho-rozpoctu-opet-narostl-a-navrh-na-pristi-rok-je-mimo-realitu Astronomický schodek státního rozpočtu opět narostl a návrh na příští rok je mimo realitu

Současný návrh státního rozpočtu na příští rok je mimo realitu. Po uplynutí prvních deseti měsíců letošního roku hospodaří státní rozpočet nejhůř ve svých dějinách. Současná úroveň schodku je 14krát vyšší než ve stejném období loňského roku. K tomuto výsledku přispívá hospodářská strategie vlády, která spočívá v navyšování výdajů státního rozpočtu. Naopak žádná významná úsporná opatření dosud nebyla ohlášena. Dokonce nedošlo ani ke snížení platů politiků a státních zaměstnanců. Je tedy evidentní, že se veřejný sektor nehodlá solidarizovat se soukromým sektorem. V letošním roce by se schodek státního rozpočtu měl udržet pod úrovní 500 miliard korun. V příštím roce může schodek státního rozpočtu tuto úroveň převýšit. 

Podle údajů pokladního plnění za leden až říjen letošního roku skončil státní rozpočet ve schodku 274,0 miliardy korun. Oproti plánovanému schodku ve výši 500,0 miliardy korun by však skutečná výše schodku na konci letošního roku mohla být nižší. 

Na příjmové straně státního rozpočtu se prozatím vybralo 1 178,8 miliardy korun, což je pouze o 42,3 miliardy korun méně než ve stejném období loňského roku. Oproti tomu výdajovou stranou státního rozpočtu již proteklo 1 452,7 miliardy korun, což je o 212,1 miliardy korun více než ve stejném období loňského roku. Z těchto údajů je patrné, že se vláda při řešení koronavirové krize opírá především o výdajovou stranu státního rozpočtu. Změnu by mohlo přinést plánované zrušení superhrubé mzdy, které by mělo být doprovázeno výrazným poklesem daní.

]]>
stepan.krecek@bhs.cz (ŠTĚPÁN KŘEČEK, hlavní ekonom BH Securities ) HOSPODÁŘSTVÍ Mon, 02 Nov 2020 17:01:23 +0000
Nastala chvíle, kdy je třeba říci "Tak už D.O.S.T." http://fragmenty.cz/index.php/spolecnost/item/3388-nastala-chvile-kdy-je-treba-rici-tak-uz-d-o-s-t http://fragmenty.cz/index.php/spolecnost/item/3388-nastala-chvile-kdy-je-treba-rici-tak-uz-d-o-s-t Nastala chvíle, kdy je třeba říci

Ve všech vyspělých zemích západního světa probíhá v současné době neuvěřitelný boj s novým mediálním virem COVID 19. V prvním momentě se oprávněně státy lekly, jaká další smrtelná ebola, sars či HIV se k nám díky globalizaci zase žene a jejich tvrdá opatření proti šíření neznámé nákazy byla naprosto pochopitelná. Během několika měsíců se však ukázalo, že u zdravých občanů vyvolává pouhou reakci podobnou alergii na pyl při setkání člověka s jemu neznámou rostlinou, na níž si musí organismus vytvořit protilátku. Neboli organismus si s tím poradí, aniž by tomu kdokoliv přikládal důležitost a nebýt mediální masáže, ani by si člověk nevšiml, že si pár dní zaplakal, zasmrkal a zakašlal. Ne, nechci to lacině bagatelizovat vůči pacientům po operacích a vážně nemocným. Vím ze své zkušenosti, co znamená jen běžné zakašlání, natož pak kýchnutí, u člověka po vážné operaci a jak důležité je chránit před setkáním s jakýmkoliv, dokonce i známým virem,  nemocné na klinikách.

Ne nadarmo například v Motolské nemocnici na plicním chirurgickém oddělení prof. Pafka je zakázáno nosit nemocným květiny. Třikrát denně tam i před Covidovou hysterií, kdy jsem tam byla několikrát hospitalizována, otírali, a jistě i nadále otírají, pokaždé jiným dezinfekčním prostředkem, nejen podlahy, ale i obrazovky televizí, rámy obrazů, noční stolky... V takových pracovištích je samozřejmě ochrana před Covidem na místě.

Co však vyvádí vláda v současnosti s Covidem je naopak neuvěřitelné a pro opravdu oslabené občany ať již nemocemi či stářím přímo životu nebezpečné. Není divu, že to vybízí k otázkám, proč to dělá, když již po téměř ročním řádění Covidu je  jasné, že je nebezpečný, stejně jako jakákoliv jiná infekční nemoc, jen pro lidi vážně nemocné či oslabené stářím či jinou chronickou nemocí. Dá se uzavřít že:

Covid ohrožuje jen vážně nemocné, zatímco lidé s pozitivním testem jsou pouze nakažení, nikoli nutně nemocní

Trvat na tom, že v každé nemocnici musí být hospitalizováni bacilonosiči mající jen rýmu a mnohdy si nemoci ani nevšimnou, je pro vážně nemocné hospitalizované pacienty, tedy pro ty, kteří jsou Covidem opravdu ohroženi,  naopak smrtelně nebezpečné. To nehovořím o tom, že několikaměsíční odkládání operací pro onkologicky nemocné je rovno rozsudku smrti. Ani o tom, co udělá u starých osamělých lidí v DLN či v Domovech důchodců stres a strach ze smrti a ze samoty. Není divu, že mrtvých přibývá a že na vládě padaly již návrhy, že mrazáky plné mrtvol by se měly vyklidit, protože prý optimální způsob pohřbení není stejně do země. Dokonce již i parlamentní opozice se nechala dotlačit k podobným nechutným výrokům, které jsou již za hranou samotné lidské důstojnosti, neboť zamezují provést občanům dokonce křesťanský pohřeb. 

Drahé testování samo o sobě žádnou nemoc nevyléčí a slouží jen k alibismu vlády.

Virům je jedno, zda je nemocný testovaný nebo ne. Testování pouze odvede zdravotnický personál od starosti o vážně nemocné. Sestry i lékaři jsou potřebné v nemocnicích pro léčení nemocných, ne k provádění testování národa, jehož výsledek slouží pouze k alibismu vlády, aby mohla hlásat, že je stejně bezmocná jako ostatní vlády světa, které provádějí totéž šílenství. Že ostatní země jsou na tom podobně ne-li hůř... Je  nepřijatelné, aby se vláda v čele s premiérem alibisticky a oportunisticky schovávala za výsledky testů a vysílala do médií neustále zprávy kolik lidí umírá... 

Rovněž je nepřijatelné, aby všechna rozhodnutí co s nákazou Covidem dělat ponechávala vláda alibisticky pouze na hygienicích a byla hluchá k slovům virologů a lékařů. Skvěle to vysvětlil ředitel Motolské nemocnice Miloslav Ludvík, že on jako bývalý ministr zdravotnictví vyslechl vždy v podobné situaci obě strany a pak bylo pouze na něm, jak rozhodne. Protože jen on jako ministr a nikdo z ostatních nenese politickou odpovědnost za to, co se v jeho rezortu  stane. Hygienici, že vždy viděli jen ochranu před nebezpečným virem, ale lékaři viděli dopady na všechny pacienty, nejen ty nakažené. Premiér spolu s politiky by si měli proto uvědomit, že musí oni volit politická řešení a nést za ně odpovědnost. Nesmějí se schovávat za nějaké nevolené občany, ale musí sám rozhodnout, co je pro zemi nejdůležitější. V encyklopediích se nebude psát o nějakých hygienických expertech či plukovnících, navíc nikým nevolených, ale o nich.

Jen premiér bude skládat konečný účet za to, co se se zemí stane. 

Rovněž odpovědnost za ekonomické následky, které díky nesmyslnému testovacímu soutěžení mezi zeměmi nastanou pro naší zemi, nesou výhradně premiér a naši politici.  Jen jméno premiéra bude v encyklopediích uvedeno jako jméno toho, kdo prosperující bohatou vyspělou zem předhodil podivným mezinárodním organizacím propojeným celosvětově s mocnými byznysovými politickým organizacemi a přivedl ji do bídy a chudoby tím, že nechal kvůli nějaké chřipce svými svévolnými rozhodnutími vědomě zničit její ekonomiku. Zdá se přitom, jako by se bál praštit do stolu a neuvědomoval si, že má zodpovědnost i za jiné věci, než jen za onemocnění občanů "chřipkou". Nikdo nechápe, proč to dělá a není proto překvapivé, že si občané již vážně kladou následující otázky:

Komu udržování paniky s mediálním virem COVID 19 prospěje?  Kdo řídí tuto děsivou přeměnu vyspělých bohatých zemí celého západního světa v země o žebrácké holi?  

Nechci se pouštět do úvah, zda někdo vyrobil a vypustil vir do světa úmyslně a za jakým účelem. Ani svalovat lacině vinu na Čínu či Ameriku. O tom je ostatně již popsáno mnoho a stejně to nic neřeší, neboť je to Covidovi úplně, ale opravdu úplně, fuk. Prostě tady je a snaží se přežít. Nejde ale již popřít, že nemoc Covidem  vyvolaná se stala nástrojem k přeměně vyspělých bohatých zemí celého Západního světa v země o žebrácké holi. 

Kdyby nešlo o tak závažnou věc jakou jsou smrti občanů a jaký bude výsledek ožebračení těch, kteří přežijí, člověk by se až zasmál, k jakému absurdnímu soutěžení mezi zeměmi došlo. Jak se nejen evropští vůdci, ale i američtí snaží dokazovat, kdo je větší pašák v boji s Covidem, kdo má lepší testy. Je to však velice nedůstojné a nebezpečné soutěžení! Jedná se o první případ v naší moderní historii, kdy vláda svými svévolnými rozhodnutími vědomě ničí významnou část ekonomiky vlastní země. Ukazuje to na její totální neznalost z přednášek o makroekonomice státu. 

Pokud neodmítneme vládní restrikce, které jsou již neslučitelné se samotnou lidskostí, s ohledem na znemožnění předsmrtného rozloučení s nejbližšími v nemocnicích a dokonce i na jejich křesťanský pohřeb, pak nastane velmi brzy konec svobodného a klidného  života v naší zemi. Nesmíme se nechat zastrašovat  nejasnými a desinterpretovanými daty nějakých testů. Nebýt této mediální paniky byl by hezký podzim s množstvím hub i v těch Bursíkem poničených lesích a vůbec by člověk o nějaké údajné pandemii nevěděl.

Nenechme se proto už dál strašit počtem obětí, ale zjistěme si něco o skutečném vývoji úmrtnosti v naší zemi sami, když veřejnoprávní média o tom mlčí.  Úmrtnost v naší zemi je do dnešních dnů v roce 2020 nižší než v předcházejících dvou letech. Na prvním místě je úmrtnost na koronární problémy, pak onkologické a v porovnání s tím je úmrtnost na Covid v promilích procent. Vraťme se proto opět k vyspělému zdravotnictví, pomáhejme v čistých a dobře vybavených nemocnicích vážně nemocným občanům a už rozhodně do nich nehoňme léčit zdravé nemocné bacilonosiče. Jinak falešný altruismus s jednou skupinou obyvatel ochromí celý stát. Ony totiž náklady s kovidovou epidemií nejsou jen zdravotní, ale hospodářské a vzdělávací.

Nevolili jsme si vojenskou vládu, která by nás připravila po letech života v totalitě o naší těžko dobytou svobodu. Vládu, která by nás připravila dokonce i o nezbytné mezilidské kontakty.

Nastala již opravdu chvíle, kdy je třeba říci: Tak už D.O.S.T.!!!

]]>
haslingerova@fragmenty.cz (IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue FRAGMENTY) SPOLEČNOST Sat, 31 Oct 2020 06:33:10 +0000
Trump nerozpoutal ani jednu válku, Obama jich zahájil šest. Bude další "humanitární" bombardování? http://fragmenty.cz/index.php/hospodarstvi/item/3387-bude-dalsi-humanitarni-bombardovani http://fragmenty.cz/index.php/hospodarstvi/item/3387-bude-dalsi-humanitarni-bombardovani Michal Malý Trikolóra

Nejsem zlehčovatelem Covidu, ani roušek, ani omezení, pokud jsou tato opatření smysluplná. Pokud se ale člen Vlády sejde na schůzce na Vyšehradě, aby prý projednal plošné testování Covidu, a pak navrhne výměnu členů správní rady VZP před volbou jejího šéfa, vyvolá to určité otázky, zvláště, pokud byl na té schůzce i kandidát. Přes Slovensko se oficiálně přesunují armády směrem k Polsku, které hraničí s Běloruskem hraničím s Ruskem. Takže další „sankce“ dodavateli plynu, ropy a surovin? Plánuje se snad další humanitární bombardování? Jasně, možná jsem plašan a jde jen o obranu proti Covidu. Ale proč v Brně na letišti parkují Antonovy a bojové vrtulníky, proč se v Brně a Praze postavily vojenské nemocnice?

Proč nikdo neřeší, že v září přibylo 50 000 nezaměstnaných, že krachují hotely, restaurace, hospody, služby, malé firmy, kadeřnictví, servisy? To necháme zkrachovat ekonomiku pod pláštíkem Covidu a pak v zájmu "zachování lidstva" zdaníme vklady, které se rovnají státnímu dluhu? A kluci to pak proberou na Vyšehradě či jinde? Proč je tahle zvýšená aktivita pár dní před volbou prezidenta USA?

Trump nerozpoutal ani jednu válku, Obama jich zahájil šest.

Socanský plagiátor Biden chce prý sjednotit Ameriku. Čím? Válkou proti zbytku světa, která by smazala katastrofické dluhy USA? Tohle je restart socialismu, to je salámovou metodou budovaná fašizace celého světa. Pod záminkou Covidu, který nijak nezlehčuji. Nechají zkrachovat drobné podnikatele a živnostníky, kteří drželi ekonomiku, aby ji pak „zachránili“ tím, že znárodní vklady (které se rovnají státnímu dluhu) jako v Řecku?

Máte dnes na nájem, na jídlo, máte práci? Budete to mít zítra? Na půjčku na nízký úrok, co hlásá ČNB? A zvládnete ji splatit? Z čeho, když nebudete mít práci?

]]>
HOSPODÁŘSTVÍ Tue, 27 Oct 2020 16:57:19 +0000