Fragmenty - Islám - hrozba civilizace
VÁCLAV KLAUS, prezident ČR, nyní prezident IVK

VÁCLAV KLAUS, prezident ČR, nyní prezident IVK

Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
28. 12. 2016 6:56

Egypt je místo, kde jsem byl – mimo evropský kontinent (s výjimkou USA) – v cizině nejvícekrát. Prvně dokonce již v mém předpolitickém životě (v roce 1967 jsem tu hrál basketbal). Naposledy jsem v Káhiře byl před šesti lety. Z historického hlediska je šest let nic, ale tentokráte jsem tam jel s vědomím, že jedu do jiného Egypta, do Egypta změněného „Arabským jarem“, z vnějšku importovanou „revolucí“, která v sobě měla – snad jako všechny revoluce – nemalý kontrarevoluční prvek. Možná dominující. Bylo „bořením“ státu, ale – jak jsem se snažil říci na konferenci ARADO (Arab Development Organization), kde jsem byl spolu se svým dlouholetým dobrým přítelem Amre Moussou, v 90. letech ministrem zahraničí Egypta, v minulé dekádě generálním sekretářem Ligy arabských států hlavním řečníkem – rozbourání státu většinou nezvyšuje svobodu lidí a demokracii v zemi, ale vyvolává chaos, anarchii, „disorder“.

7. 12. 2016 16:02

Po celou dobu mého působení v prezidentském úřadu byl Jindřich Forejt jedním z mých nejbližších spolupracovníků, a i proto mě zacházení s ním lidsky velmi zasáhlo. Po dobu deseti let jsem s ním byl na Pražském hradě v každodenním osobním kontaktu a to, co se s ním dnes děje, je zcela nezasloužené. Je to nedůstojné i těch, kteří štvanici na ředitele protokolu Kanceláře prezidenta republiky rozpoutali. Rezolutně proto odsuzuji nucený odchod z jeho funkce a jeho profesní i lidskou diskreditaci.

25. 11. 2016 16:38

 Z krátkých cest do ciziny „Zápisky“ nepíšu. Nemám dostatek zážitků, které by stály za zaznamenání. Pár hodin a jedna noc v Curychu mezi takové cesty patří. Proto jsem nic psát nechtěl. Přesto mne k tomu jedna věta vyprovokovala.

27. 10. 2016 9:50

Je o mne známo, že jsem přísným kritikem EU. Nijak to neskrývám, nijak se za to neomlouvám. Dříve jsem byl více osamocen. Dnes už to navíc není postojem až zas tak výjimečným. Přesvědčených a přesvědčivých apologetů dnešní reality evropské integrace je už dnes strašně málo. Chtěl bych ale předeslat, že mi vždy šlo a jde i teď o kritiku konstruktivní, ne destruktivní.

3. 10. 2016 16:07

Dnes ráno 27.9.2016 mi na mobilu „pípla“ zpráva, která obsahovala sdělení, že „naprostá většina obyvatel planety, 92 procent, žije v místech, kde znečištění ovzduší překračuje limity stanovené Světovou zdravotnickou organizací“. Tato zpráva je absurdní a hloupá. Neříká vůbec nic o zdraví nebo nezdraví lidí a to ani těch nebohých 92 procent veškerého lidstva. Říká jen a jedině cosi podstatného o bezmezné hlouposti a zaslepenosti environmentalismem nakažených úředníků WHO (Světové zdravotnické organizace) a jejich rádoby odborných poradců.

27. 7. 2016 9:19

Už více než dvě desetiletí jezdím na velmi kvalitní, tzv. Athénský seminář, organizovaný Minosem Zombanakisem a jeho syny. Byl založen v roce 1979. Minos se v průběhu letošního semináře dožil v úžasné kondici 90ti let. Seminář má striktně daných 40 účastníků (trochu po řecku, genderově nevyváženě v poměru 38:2, tedy jen 2 ženy), zhruba dvě třetiny účastníků přijíždějí už řadu let. Je to značně kosmopolitní společnost – od USA po Saudskou Arábii. Jen dva účastníci byli letos z bývalého komunistického světa – prorektor moskevského MGIMO a já. Přesto už je to politicky korektní a multikulturální – jména účastníků (s několika řádky o nich) jsou už bez národnosti. Dovolte, abych s epodělil o to jaké byly mé poznatky, nebo možmá spíše zážitky z letošního Athénského semináře:

9. 7. 2016 16:58

První pobrexitovský víkend jsem mluvil na konferenci v Monte Carlu (a bydlel v Cap Ferrat). V nadpisu konference byla otázka „Je představitelná alternativní Evropa?“. Hlavní řečníci byli tři – bývalá francouzská ministryně pro Evropu, dnes předsedkyně zahraničního výboru francouzského parlamentu, Élisabeth Guigou, bývalý britský ministr financí z éry Margaret Thatcher Nigel Lawson a já.

8. 6. 2016 8:41

Třikrát jsem byl v Izraeli na oficiální státní návštěvě, teď poprvé jako (skoro) privátní osoba. Byla to nejdříve má návštěva ve funkci předsedy vlády u tehdejšího předsedy izraelské vlády Jicchaka Rabina, potom kratičká smutná cesta na událost tragickou – na pohřeb izraelským fanatickým atentátníkem zavražděného Rabina, a do třetice návštěva prezidenta republiky u izraelského prezidenta Kacava.

Právě přítomno: 350 hostů a žádný člen

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

NEJVÍCE ČTENÉ ČLÁNKY

Kliknutím na obrázek získáte článek


Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %