Facebooku
IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue FRAGMENTY
Šéfredaktorka revue Fragmenty:
RNDr. Ivana Haslingerová, CSc., ředitelka Odboru pro styk s veřejností KKČ, (*21.08.1946 v Praze)
Vystudovala SVVŠ v Humpolci (1960-64) a Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor fyzika pevných látek (1964-69). V letech 1970-71 absolvovala tamtéž postgraduální studium za účelem získání titulu RNDr., v roce 1977 tam obhájila disertační práci v oboru fyziky pevných látek a získala titul CSc. Výsledky její kandidátské práce byly využity mj. v Ústavu jaderné fyziky v Řeži u Prahy při studiu slitin kovů tvořících povlaky jaderného paliva v jaderných reaktorech, které jsou vystaveny extrémním teplotním a dalším podmínkám. Pracovala tam jako odborný asistent v letech 1973-74. V letech 1975-93 působila jako vědecký pracovník v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského ČSAV. Během své vědecké působnosti publikovala 39 původních vědeckých prací a příspěvků na vědeckých konferencích z oboru studia krystalické struktury a vlastností pevných látek a teoretické kvantové fyziky a chemie. Dvakrát jí byla udělena mimořádná Cena Akademie věd. Od roku 1994, po nedobrovolném odchodu z AV ČR po bezprecendentním zákroku tehdejšího předsedy Akademie věd ČR Rudolfa Zahradníka se věnovala publicistice a od 1997 je šéfredaktorkou revue Fragmenty. Prostřednictvím revue Fragmenty jsou zajišťovány granty a umělecké projekty, neboť je zasílána významným osobnostem ze světa kultury, podnikání a politiky. Náplní revue jsou převážně původní články a rozhovory s významnými osobnostmi. Nikdy nebyla členkou KSČ, neboť komunizmus pokládá za největší neštěstí lidstva. Jejím koníčkem je malování, politika, psaní článků a esejů, počítače, četba, turistika. Je vdaná, manžel Doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc., syn Michal Haslinger. Je dcerou Libuše Pamětnické, básnířky a spisovatelky kraje Vysočina.
Pokud se nestane něco rozumného v politice, pak volby do Poslanecké sněmovny mohou dopadnou katastrofálně. Bude prakticky dokonáno to, co si přáli v roce 1997 zrádci tehdejšího premiéra Václava Klause při vyvolání pádu jeho poslední pravicové vlády u nás během jeho návštěvy válčícího Sarajeva. (Odtud tento podpásový krok levicově smýšlejících politiků toužících po nastolení tzv. třetí cesty k socialismu, neboli komunismu s lidskou tváří Rumla, Pilipa, Luxe, Skalického a dalších, řízených tehdejším hradním pánem Havlem, nese název Sarajevský atentát.) Neboli nastane zamezení života ve svobodné zemi s tržním kapitalistickým hospodářstvím, ale nastoupíme cestu do otroctví, jak již v roce 1947 toto předpověděl geniální nobelovský ekonom Friedrich von Hayek ve své knize Cesta do otroctví. Od zanesení demise tehdejší vlády pány Luxem a Skalickým na Hrad, kde prezident Havel jejich zbabělou demisi přijal, podobně jako kdysi Beneš demisi vlády v roce 1948, uplynulo sice už 24 let, ale postupný návrat od kapitalismu k socialismu za vydatné mediální masáže přibýval při každých volbách.
J. Em. Dominik kardinál Duka ve svém nedávném kázání mj. uvedl dvě následující varovné věty: „Teď je nejhorší čínský virus, únik biologické zbraně. O tom jsou přesvědčeni všichni vojenští specialisté po celém světě, kteří se to buď bojí říct, nebo to nesmí říct.“ A namísto toho, aby se nad nimi páni redaktoři a politici zamysleli, rozpoutalo to hon na otce kardinála a katolickou církev, dokonce vznikly protesty až na čínské ambasádě, že obvinil Čínu z toho, že zkouší na lidech tuto biologickou zbraň. Přitom když si přečteme obě věty v klidu, nikde nestojí, že tento tzv. čínský virus unikl právě v Číně. Pojem čínský virus je běžně používán mezi lidmi jako synonymum koronaviru, podobně jako anglický či africký virus podle toho, kde si ho poprvé všimnou. Dále hovoří J. Em. kardinál Duka o úniku, nikoli o záměrně vypuštěném viru. To, že mohl z nějaké světové laboratoře zabývající se studiem virů uniknout, napadne snad každého, natož pak vojenského experta. Vím kolik článků v tomto duchu přišlo během roku jen k nám do redakce, natož pak kolik jich musela dostat osobnost světově známá jako primas český.
Dne 6. února 2021 si měl celý svět a zejména státy, které prožily půl století v komunistickém marasmu, s úctou připomenout sto desáté výročí narození státníka, který dopomohl k velkému urychlení toho, že můžeme žít ve svobodě a demokracii v důsledku toho, že rozhodně urychlil, ne-li přímo způsobil celosvětový pád komunismu. Státníka, který zasvětil celý svůj život boji za zničení tohoto největšího nepřítele lidstva dvacátého století – komunismu. Guvernéra Kalifornie v letech 1967-1975 a po té 40. prezidenta Spojených států amerických v letech 1981-1989, Ronalda Reagana. Státníka pod jehož vedením nastala nová éra konzervatismu v USA - nová ekonomická a sociální politika přezdívaná reaganomika a především odvážná konfrontační zahraniční politika USA vůči komunistickému hnutí na celém světě a především vůči tehdejšímu Sovětskému svazu, kterého nazýval Říší zla.
Po rozhodnutí Organizačního výboru PS PČR se prokázala nutnost zastavení řízení Mandátového a imunitního výboru PS PČR proti poslanci Lubomíru Volnému pro nedostatek věcné příslušnosti tohoto výboru k zavedení a vedení disciplinárního řízení proti panu poslanci Volnému pro výše vymezený skutek. Zastavení řízení navrhla paní advokátka po rozhodnutí Organizačního výboru po podaných námitkách podjatosti panem poslancem Volným z následujících důvodů:
Ano, nastupuje nová totalita. Naposledy pamatuji jak nás honili po Václavském náměstí vodními děly v roce 1989 komunisté. Co se to s ještě před rokem poměrně dobře prosperující naší zemí stalo? Školy jsou zavřené, děti nejenže trpí domácím vězením, v němž jsou vyučovány rodiči, kteří na to nemají čas a většinou ani předpoklady. Ale co je horší, vzniká z nich nová generace, která bude mít problémy navazovat normální mezilidské kontakty. Jsou zavřeny hospody, restaurace, kluziště, vleky, hotely, holičství, fit centra, divadla, kina, penziony, diskotéky, je nastolen zákaz nočního vycházení jako za protektorátu, sportování, a dokonce zpěvu jako by u už vládl Hamas. Prostě všeho co patřilo odjakživa ke šťastnému životu nás všech. Všechno co pomáhá lidem mít dobrou náladu, co odbourává stres a zvyšuje tak imunitu a tím zdraví. Ke všemu se ani nemůžeme jít pomodlit do kostela a poprosit Boha, aby nám od tohoto šílenství pomohl. Je to samovazba horší než ve věznicích, kde mají odsouzení bohoslužby. Není divu, že lidi už začínají mít podezření, že vláda dělá toto vše pro to, aby národ onemocněl nejen fyzicky, ale především duševně. A když se najde politik, který se proti tomuto šílenství postaví, je mu vypnut v Parlamentu mikrofon, vrhnou se po něm zfanatizovaní poslanci protistrany a je postaven dokonce před mandátový a imunitní výbor jako zločinec. Nedalo nám to, abychom se ho nezeptali, co tak hrozného chtěl vlastně pan Lubomír Volný říci, že to vyvolalo takovou paniku?
Nemohla jsem uvěřit sdělení, že bývalý prezident republiky Václav Klaus musí žádat o zastavení přestupkového řízení ve věci pokuty udělené mu za projev ke Dni vzniku samostatného Československého státu, státnímu svátku 28. října. Takový den je přece nejen právem, ale dokonce povinností každého představitele veřejného života, mezi něž právem patří i bývalí prezidenti, si tento akt a státní svátek připomenout a nenechat se ničím odstrašit, natož pak nějakou virózou. Naši předkové za samostatnost přinášeli mnohem větší oběti, mnozí dokonce pokládali za samostatný stát své životy. A světe div se, pan prezident musel prostřednictvím svého právního zástupce Doc. JUDr. Zdeňka Koudelky, Ph.D. dne 27. ledna 2021 podat „odpor“ proti příkazu k zaplacení pokuty 10 000 Kč, kterou po něm požaduje Hygienická stanice hl. m. Prahy za to, že si na veřejném prostranství před Obecním domem v Praze nenasadil na dvě minuty, po něž trval jeho projev při položení květin, roušku, zatímco ministerstvo zdravotnictví dovoluje vystupovat veřejným činitelům dokonce při projevech v uzavřených studiích v televizi bez roušky.
Podle zpráv v médiích se zdá, že největší zdravotní pohromou u nás je koronavirová chřipková epidemie a ke zdraví národa stačí zásobit naše zdravotnictví rouškami a testovat obyvatele. Dovoluji si kacířsky připomenout, že v naší republice umírá kolem 50 procent obyvatel na prozaické a neinfekční srdeční choroby, které jsou zejména v druhé polovině života velkým postrachem všech občanů. (V roce 2018, tedy před koronavirovou panikou, v souhrnu zapříčinily nemoci oběhové soustavy téměř 49 000 případů úmrtí, čímž se podílely na celkovém úmrtí mužů 40 % a 47 % žen. Tolik obávané zhoubné nádory jsou co do počtu úmrtí až na druhém místě. Zemřelo na ně zhruba 27 700 osob, na celkovém počtu úmrtí se podílely 27 % u mužů a 22,0 % u žen. Třetí nejčastější skupinou příčin smrti byly nemoci dýchací soustavy, v jejichž důsledku zemřelo více než 8 000 osob, což je 7,8 % ze všech úmrtí u mužů a 6,9 % úmrtí u žen. O něco méně četnou skupinou byla úmrtí v důsledku vnějších příčin smrti, na které zemřelo 3 900 mužů a 2 000 žen, dále pak úmrtí v důsledku nemoci trávící soustavy, na něž zemřelo 2 800 mužů a 2 100 žen.) Je proto velmi potěšitelné, že v naší malé zemičce existují dvě opravdu mimořádná kardiologická centra na světové úrovni, ale pokud jde o prostory, tak bohužel doslova obě praskají ve švech. Ano hovořím o dlouhodobě známém IKEMU, kde se lékaři kromě běžných srdečních operací specializují na problematiku transplantací srdcí, a o Kardiologickém centru ve Fakultní nemocnici Na Homolce, které se od roku 2007 vyprofilovalo tak, že udává směr světové kardiologii v léčbě velmi nebezpečného tichého zabijáka - srdečních arytmií.
Právě přítomno: 1175 hostů a žádný člen
