Mediokracie
IVANA HASLINGEROVÁ

IVANA HASLINGEROVÁ

Šéfredaktorka  revue Fragmenty:

RNDr. Ivana Haslingerová, CSc., ředitelka Odboru pro styk s veřejností KKČ, (*21.08.1946 v Praze)

Vystudovala SVVŠ v Humpolci (1960-64) a Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor fyzika pevných látek (1964-69). V letech 1970-71 absolvovala tamtéž postgraduální studium za účelem získání titulu RNDr., v roce 1977 tam obhájila disertační práci v oboru fyziky pevných látek a získala titul CSc. Výsledky její kandidátské práce byly využity mj. v Ústavu jaderné fyziky v Řeži u Prahy při studiu slitin kovů tvořících povlaky jaderného paliva v jaderných reaktorech, které jsou vystaveny extrémním teplotním a dalším podmínkám. Pracovala tam jako odborný asistent v letech 1973-74. V letech 1975-93 působila jako vědecký pracovník v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského ČSAV. Během své vědecké působnosti publikovala 39 původních vědeckých prací a příspěvků na vědeckých konferencích z oboru studia krystalické struktury a vlastností pevných látek a teoretické kvantové fyziky a chemie. Dvakrát jí byla udělena mimořádná Cena Akademie věd. Od roku 1994, po nedobrovolném odchodu z AV ČR po bezprecendentním zákroku tehdejšího předsedy Akademie věd ČR Rudolfa Zahradníka se věnovala publicistice a od 1997 je šéfredaktorkou revue Fragmenty. Prostřednictvím revue Fragmenty jsou zajišťovány granty a umělecké projekty, neboť je zasílána významným osobnostem ze světa kultury, podnikání a politiky. Náplní revue jsou převážně původní články a rozhovory s významnými osobnostmi. Nikdy nebyla členkou KSČ, neboť komunizmus pokládá za největší neštěstí lidstva. Jejím koníčkem je malování, politika, psaní článků a esejů, počítače, četba, turistika. Je vdaná, manžel Doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc., syn Michal Haslinger. Je dcerou Libuše Pamětnické, básnířky a spisovatelky kraje Vysočina.

Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Právě před rokem, 20. ledna 2017, byl do čela USA postaven po deseti letech neomarxistických nebezpečných experimentů Baracka Husseina Obamy sedmdesátiletý konzervativní republikánský politik a podle seznamu časopisu Forbes 499. nejbohatší člověk světa Donald John Trump, který slibil vrátit USA jejich bývalý glanc a roli světové jedničky. Jak se mu to po roce ve funkci daří i přes obrovský tlak liberálních neomarxistických odpůrců? 

Dne 1. ledna 2018 uplynulo takřka bez povšimnutí právě 25 let od vzniku samostatné suverénní České a Slovenské republiky v roce 1993.  Pouze seminář Institutu Václava Klause (IVK) Čtvrtstoletí nové české a slovenské státnosti byl věnován této pro náš i slovenský stát z historického hlediska nejdůležitější události od pádu komunismu roce 1989. K podtržení slavnostní chvíle se seminář odehrál na velmi netradičním místě – v historických prostorách tehdejšího Národního shromáždění, kde byly samostatnosti ČR a SR slavnostně vyhlášeny. Kromě dvou hlavních protagonistů spojených s touto událostí, tehdejších premiérů Václava Klause a Vladimíra Mečiara se ho účastnilo mnoho z tehdejších poslanců a ministrů. Bylo skvělým počinem IVK, že po devatenácti letech pozval k veřejnému vystoupení bývalého slovenského předsedu vlády Vladimíra Mečiara do Prahy, protože z jeho vzpomínek jsme mohli konečně jasně pochopit, proč vnímali slovenští občané devadesátá léta jinak, než my Češi. Zatímco my Češi jsme jásali nad pádem komunismu a chtěli jsme okamžitě budovat kapitalistickou svobodnou společnost bez nenáviděné komunistické diktatury, Slováci chtěli využít pádu železné opony především k získání státní suverenity. Na rozdíl od nás pociťovali po celá desetiletí kromě komunistické nesvobody velmi silně ve federálním Československu i národní nesvobodu. Nikdy před tím totiž, kromě Tisova Slovenského státu za války, neměli svůj vlastní samostatný stát. Po rozpadu Rakouska-Uherska se Slováci z jejich hlediska dostali z područí Vídně opět do područí Prahy.

Blíží se den prezidentských voleb. Ty letošní jsou pro naši zemi mimořádně důležité vzhledem k opravdu velice nebezpečně politické situaci ve státech kolem nás. Prezident má jako vrchní velitel ozbrojených sil velice významnou roli v ochraně země před vnějším nepřítelem. Rovněž tak uzavírá či alespoň parafuje všechny mezinárodní smlouvy.  Proto je velice důležité vybrat nebojácného kandidáta, pro kterého je osud naší země na prvním místě, neboli vlastence. Nikoliv poslušného patolízala německé kancléřky Merkelové a jejích nohsledů v EU. Německo je díky její nedomyšlené politice zavaleno miliony muslimských mladíků, za nimiž postupně od října loňského roku mohou přijíždět rodiny. A jak známo, rodina v muslimském pojetí čítá kolem 50 lidí *). Němečtí politici ani EU si nevědí rady, co s touto záplavou nevzdělaných a mnohdy naprosto negramotných lidí dělat, a protože kvóty státy odmítly, vypracovala EU pod jejich tlakem příkaz  o povinném rozmístění těchto nebezpečných lidí ze zákona do ostatních zemí EU známý pod pojmem Dublin IV.  Jde opravdu o hrozivý rozkaz EU nejen o povinnosti všech států EU přijímat tyto životu nebezpečné lidi, ale navíc je v něm definovaná povinná stejná finanční pomoc ve všech státech na sociální dávky. Po přepočtu na naše peníze by jim stát měl poskytovat 20 000 Kč měsíčně. Zatímco tedy naši penzisté budou živořit za celoživotní práci s polovinou peněz, budou se tu povalovat nenávistní mladíci s tímto platem. Jak to ožebračí státní rozpočet a jak stoupnou výdaje na ostrahu domorodců před nimi je nabíledni. Proto prosím, volte především podle tohoto kritéria člověka rozhodného, nebojácného, který se tomuto obrovskému nebezpečí ze strany Německa postaví. Rozhodně ne poslušného europeistu, i kdyby byl sebegeniálnější a sebeslušnější.

Na můj facebook (https://www.facebook.com/ivana.haslingerova/approve?log_filter=review&pnref=lhc) mi přišel  článek: "Ředitel redakce Parlamentních listů Jaroslav Polanský popřál Nele Liskové a Národní domobraně vyhlazení! ". Vzhledem k tomu, že jsem již za 24 let práce v médiích na leccos zvyklá (nám dokonce přály dámy z Antify v čele s paní Tydlitátovou veřejné upalování na náměstích spolu s tehdejšími lidmi z Hradu v čele s prezidentem Václavem Klausem,  neb jsme podle nich všichni  klerofašisté), příliš mne postoj pana ředitele nezaujal. Řekla jsem si, že je to zřejmě přívrženec multikulturalismu a přílivu běženců do Evropy, jako ostatně velká část našich novinářů, a s jeho postojem nejde určitě hnout, dokud některý z roztomilých hostů německé kancléřky Merkelové neublíží někomu z jeho blízkých. Co mne ale opravdu po přečtení článku šokovalo, jakou úroveň má jeho konverzace s jeho kolegy na facebooku, na jaké úrovni se dělá novodobá cenzura v našich médiích a jak je smutné, že lidé s vyjadřovací úrovní 20. cenové skupiny vedou naše média.

Největší evropský čtyřhvězdičkový hotel, TOP hotel Praha, oslavil v tomto roce již 22. narozeniny. V jeho luxusních prostorách si při skvělém rautu málokdo z přítomných hostů uvědomil, že před 22 lety stála na místě tohoto nádherného hotelu zdevastovaná vietnamská ubytovna Košík. V současné době by již nebylo nic neobvyklého, že podnikatel koupí zdevastovaný objekt a za významné dotační podpory EU postaví na jeho místě novou budovu podobně, jak to provedl např. premiér Babiš s přebudováním ruiny starého lihovaru na luxusní hnízdo pro čápy a spolu s ním podobně postupujících asi 70 dalších podnikatelů. Ale v roce 1995 to bylo velice obtížné. Státní pobídky, úlevy na daních, natož pak dotace EU tehdy domácí podnikatelé nedostávali a prodej nemovitostí probíhal navíc velmi divoce a chaoticky.  Nebylo rovněž jednoduché rozloučit se s bývalými nájemci, vietnamskými trhovci, kteří neplatili ani za vodu, natož za pronájmy a ke všemu dělali hrozný nepořádek, který snad obden ukazovala tehdy  televize. Ještě v roce 2003 dlužili tito lidé současnému majiteli hotelu Ing. arch. Vladimíru Dohnalovi  60 milionů korun za pronájmy a za způsobené škody. Přesto se do přebudování jejich ubytovny na luxusní hotel pan architekt pustil.

V roce 2018 uplyne 100 let od vzniku samostatné republiky. U příležitosti tohoto významného jubilea bude jistě probíhat mnoho oslav, manifestací, průvodů, procesí... V době, kdy je ohrožena samostatnost naší republiky díky stupňujícím se tlakům EU po vytvoření jednotného superstátu by bylo velmi vhodné připomenout našim občanům a zejména  evropským úředníkům, že si naší samostatnost nenecháme nikým vzít. Že chceme zůstat národním suverénním státem, za nějž se již před sto lety bili naši předci v čele s prezidentem Masarykem. Manifestační průvody by měly proto být koordinované a veliké podobně jako je navrhuje ve svém dopisu redakci Byzantský katolický patriarchát (BKP). BKP navrhuje konat  v šesti význačných dnech 2. 4. – státní svátek – Pondělí velikonoční,  5. 7. – národní svátek sv. Cyrila a Metoděje, 6. 7. – národní svátek Mistra Jana Husa (manifestace jen v Praze), 28. 9. – národní svátek sv. Václava, 28. 10. – 100. výročí vzniku republiky a  26. 12. – druhý svátek vánoční národní manifestace ve všech  krajských městech pod heslem: „Obnova rodiny = obnova národa“Manifestační průvody by prošel krajským městem s cílem národního i morálního povznesení českého národa. Řečnické projevy by měli přednést představitelé krajů, ale i vlasteneckých a křesťanských hnutí. Očekává se podpora a účast škol, místních závodů, organizací, politických stran, národopisných souborů – folklórních a krojovaných kapel, tanečních a pěveckých souborů například z Valašska, Moravského Slovácka, Chodska, Jihočeska, Vysočiny... Rovněž by manifestaci měly podpořit i křesťanské pěvecké sbory spolu s tradičními procesími i s korouhvemi, s kterými se naši předkové zúčastňovali poutí a prosebných průvodů do polí (např. na sv. Marka, průvod o Božím Těle...).

Jeho Eminence Dominik  kardinál Duka OP žehná a povzbuzuje všechny občany, kterým není osud našeho národa lhostejný, aby vytrvali, a zve je ji po čtyři roky každého 28. dne v měsíci v 16.15  hodin do památné Svatováclavské kaple katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha k pravidelné modlitbě za náš národ. Nejbližší modlitba se koná 28. prosince 2017. Vydavatel naší revue Kulturní komise ČR se za tento počin pana kardinála Duky plně staví, a prosí všechny občany, i nevěřící, kterým není osud naší země v této opravdu velmi nebezpečné době lhostejný, aby  ho přišli podpořit v této mimořádné bohulibé službě naší zemi. Prosím, přijďte všichni, kterým není osud naší vlasti lhostejný do památné Svatovítské kaple pronést modlitbu za svou zem! Poslední modlitba v tomto roce bude o to důstojnější, že se budeme moci poklonit našemu císaři  Karlu IV v jeho hrobce.

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %