Přes oficiální popření bylo u nás skladováno 90 atomových hlavic Doporučený

Jaderné hlavice, které skladoval Sovětský svaz v Depotu Míšově-Borovnu v Brdech můžete uvidět v ATOM muzeu, které je z tohoto Depotu vybudováno Jaderné hlavice, které skladoval Sovětský svaz v Depotu Míšově-Borovnu v Brdech můžete uvidět v ATOM muzeu, které je z tohoto Depotu vybudováno snímek Ivana Haslingerová, revue Fragmenty

Zapovězené utajované místo v bývalém vojenském prostoru v Míšově - Borovnu v  Brdech na hranici jižního Plzeňska a Příbramska, místo, kde se nacházel tajný Depot sovětských jaderných hlavic vedený jako JAVOR 51o kterém nevěděli ani nejvyšší českoslovenští komunističtí vůdci včetně generality, bylo několika nadšenci v čele s ing. Václavem Vítovcem, předsedou nadace Železné opony, přebudováno na ATOM muzeum. Je neuvěřitelné, že se nadaci Železná Opona podařilo zachránit  unikátní sovětské vybavení včetně  hlavic jaderných raket,  protože všechny ostatní podobné sovětské sklady byly po pádu skutečné železné opony jak u nás, tak v NDR, Holandsku a Belgii zlikvidovány. A nejen to, vzhledem ke své unikátnosti se ATOM muzeum dále rozšiřuje o unikáty z celého světa. Nedávno získalo například jadernou minu a příkaz k americkému útoku na Hirošimu. Není divu, že takovému počinu přijeli požehnat 25. listopadu 2018 vysocí církevní představitelé, s přáním, aby ATOM muzeum bylo MEMENTEM pro další generace. 

Vchod do ATOM muzea je velmi nenápadný. Stejně nenápadný byl i Depot sovětských atomových hlavic za války. Stráží ho ale o to nepřehlédnutelnější socha Lesního ducha, jehož sochu vyřezal místní občan. Ing. Jan Šolta se ho ale nebojí, neboť duch  dobře ví, že ATOM muzeum je jeho láskou a pomáhá ho zviditelňovat jak jen to jde.  

O tom, že sovětský atomový program byl  za studené války  opravdu obrovský, se vědělo. Přesto po vstupu do areálu při pohledu na  nejstrašnější zbraň studené války 40x silnější než ta, která dopadla na Nagasaki, názvoslovím NATO jmenovanou Satan, názvoslovím Varšavské smlouvy zvanou Vojvoda, která měla takovou destrukční schopnost, že jedna její hlavice vyřadila z provozu území na vzdálenost 280 000 km člověku, zamrazí. Ale ono stačí vystřelit na nepřátelské území běžné jaderné rakety, jejichž hlavice jsou uloženy hned ve vstupní hale ATOM muzea, kterých měli u nás Sověti uloženo 90. V Rusku měli uloženo podobných jaderných zbraní 327. Uran do nich dodávali až v případě použití. Konkrétně k nám měl přijet vlakem do 24 hodin, v Rusku ho měli k disposici okamžitě. Za války na štěstí žádná z nich nebyla použita. A po pádu železné opony byly vesměs jak dva další Depoty u nás, tak ve Východním Německu, Holandsku i Belgii zavaleny a zlikvidovány.

Jak a proč se povedlo právě tento sklad zachránit před demolicí, na to nám odpověděl jeho majitel ing Václav Vítovec: "S kamarádem jsme do bývalého skladu jaderné munice v Míšově v Brdech jezdili a napadlo nás zachovat tento bývalý opuštěný objekt po sovětské armádě. Navázalo to na můj obor Jaderně energetické stroje. Chtěl jsem, aby bylo vše zachováno a aby to sloužilo k výstraze mladých lidí a dalších generací k tomu, co by způsobila jaderná válka. Aby od výroby jaderných zbraní lidstvo odstoupilo. Nakonec se nám podařilo vybudovat toto ATOM muzeum skladu jaderné munice u nás.

Inženýr Vítovec ukazuje při prohlídce ATOM muzea biskupovi Herbstovi, jaký výbuch provedla raketa Satan

Biskup Karel Herbst, SDB z Arcibiskupství pražského, který přijel požehnat ATOM muzeu, po prohlídce areálu s odborným výkladem v opravdovém pohnutí sdělil přítomným: "Sám jsem nikdy nevěděl, že tady takové hrozné místo bylo. Děkuji dobrému Pánu Bohu, že vedl ruce vrchních velitelů, aby červená tlačítka nezmáčkli. Jen díky tomu  celá zeměkoule nebyla poznamenána takovým strašným neštěstím. A že k tomu nebyla daleko, všichni dobře víme." 

Poté omluvil J. Em. Dominika kardinála Duku, že pro nemoc nemohl přijet osobně. Že měl již pro tuto významnou chvíli požehnání ATOM muzeu napsanou modlitbu, kterou sám složil k uctění památky a hrdinství zástupů mužů a žen, kteří v době komunistického útlaku  položili svůj život za naší svobodu a prosil pana biskupa, aby jí jeho jménem přečetl a vyřídil, jeho požehnání alespoň na dálku.

Nato biskup Karel Herbst přednesl modlitbu J. Em. arcibiskupa Dominika kardinála Duky:

Modlitba primase českého J.Em. Dominika kardinála Duky

Dobrý Bože náš otče, stvořil jsi člověka ke svému obrazu a dal jsi mu svobodu, aby žil v radosti před tvou tváří.

Prosíme tě, požehnej všem, kdo přicházejí do ATOM muzea, aby uctili památku a hrdinství zástupů mužů a žen, kteří v době komunistického útlaku za naší svobodu položili svůj život.

Kéž  toto místo přispěje k formaci dalších generací, aby se dokázaly s odvahou postavit zlu a chránily důstojnost každého člověka bez rozdílu.

Ať je toto místo symbolem našeho upřímného úsilí o zachovávání svobody a míru, spravedlnosti v naší vlasti, v našich obcích i v našich rodinách.

My o to prosíme skrze toho, který sám sebe obětoval pro naši svobodu a navěky zvítězil nad starým nepřítelem.

Skrze našeho pána Ježíše Krista, který žije a kraluje na věky věků.

Amen.

 

Požehnat ATOM muzeu přišel i bývalý biskup plzeňský František Radkovský.

Po přečtení modlitby pana kardinála se oba páni biskupové podepsali do kroniky ATOM muzea:

 

Zazpívali jim k tomu mladí katolíci tři písničky o lásce a Kristu: Dej nám svou lásku, dej nám ó Pane náš, ať mocná pýcha nedusí život náš…

A pak oba páni biskupové slavnostně požehnali ATOM muzeu:

Pan biskup Herbst dostal od doktora M. Syručka na památku na tento významný den krásný obraz. Doktor létal v roce 1998 s ostrahou Pražského hradu nad Arcibiskupským palácem a tohoto dne ráno opět naskočil do helikoptéry a nafotil  pro pana biskupa Arcibiskupský palác shora.

Biskup Herbst daroval panu Vítovcovi unikátní obraz místa, kde svatý Jan Křtitel pokřtil Ježíše Krista. 

Po ceremonii nastala ve všech prostorách ATOM muzea volná zábava a diskuse s přítomnými vzácnými hosty:

Bývalý plzeňský biskup František Radkovský se v diskusi pozastavil mj. nad tím, že byla v současné době vypovězena Donaldem Trumpem smlouva o raketách krátkého doletu, které mohou nést i jaderné hlavice s tím, že je již překonána. Podle něho je to nové ohrožení do té doby, než se uzavře jiná smlouva o nových jaderných zbraních, protože se může mnohé stát nejen mezi Spojenými státy a Ruskem, ale zejména v Severní Koreji či v Iránu. „Měli bychom se proto modlit za to, aby se nic zlého nestalo v místech, která mají jaderné hlavice nebo o ně usilují, aby je nikdy nepoužily proti druhým. Protože by to byla obrovská tragédie."  


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Duchovní otec Nadace Železná Opona Václav Vítovec na to reagoval slovy: „Světová zdravotnická organizace kdysi zveřejnila, že jaderné testy mají na svědomí 60 milionů lidí, kteří měli nebo mají nemoc z ozáření.“ Připomněl přítomným největší jaderný test v historii lidstva dne 30. 9. 1961 pod krycím názvem CAR BOMBA: „Šlo o vodíkovou bombu vážící 26 tun s destrukční schopností 57 megatun. Bomba padala na obrovském padáku o ploše 1600 metrů čtverečních několik minut, aby letadlo stačilo uletět od epicentra 42 km. Po dopadu nastal největší výbuch v historii planety. Jenom ohnivá koule měla průměr 10 km. Rozbila území o průměru 280 kilometrů čtverečních a tlaková vlna obletěla třikrát zeměkouli. Na severní polokouli díky tomu vypadlo jakékoliv spojení. Krátce potom se Sověti s Američany dohodli, že takové bomby se nebudou testovat. Obě strany si uvědomily, že neexistuje destruktivnější zbraň, než vodíková bomba, a rozhodly se již dál v honbě za stále ničivější zbraní přestat. Vše je dokumentováno v nejvíce odstrašující části muzea.

Na akci bylo přítomno několik set lidí, mezi nimiž bylo i mnoho vojáků ve výslužbě, kteří s podobnými byť neatomovými raketami pracovali a přijeli se na ně s nostalgií podívat. Obrázek zachycuje jednoho z nich, plukovníka ve výslužbě doktora Bohuslava Holuba, který pracoval 30 let v armádě a měl proto o tuto exposici veliký zájem.

 

Pan biskup Radkovský sdělil našemu listu, že po prohlídce ATOM muzea pochopil, proč z nás měli v Západním Německu a ve světě kdysi takový strach. Na svých cestách to tam prý opravdu cítil. Rozhlédl se kolem a pravil: „Když  to tady kolem vidím… .. tak to nebylo nic náhodného, ale byl to strach reálný. Díky Bohu, že to takto dopadlo a modleme se, ať to nikdy nedopadne špatně.“

 

Na dotaz Fragmentů odpověděl inženýr Vítovec, že podobné  muzeum ve světě neexistuje. Díky tomu od otevření v srpnu 2013 prošlo podzemními bunkry přes 8000 návštěvníků a zájem o prohlídky expozic loni meziročně vzrostl na 2000 lidí přičemž podíl cizinců překročil třetinu.  "Jsem rád, že sem jezdí již lidé z celého světa, ze Saúdské Arábie, z Nového Zélandu, z Austrálie, z USA, z Japonska či dokonce z Ruska, kteří o nás našli zmínky na internetu. A nejsou to jen veteráni, bývalí vojáci, ale i školy a dokonce i  mateřské školky a já věřím, že v těch dětech něco zůstane", říká zakladatel ATOM muzea.

Díky celosvětovému zájmu o tento unikátní projekt dostává ATOM muzeum opravdu unikátní dárky. Například nedávno získalo jadernou minu. „Váží asi 80 kilo a měla se využívat na takzvané jaderné podzemní stavitelství. Zakopané byly 200 metrů pod zemí na přechodech podél tzv. železné opony a byly řízeny radiově na dálku. Pokud by se pohnula vojska z jedné nebo z druhé strany, tak by byla odpálena. Pod zemí by se tak vytvořila jeskyně o průměru až 300 metrů, která by se propadla a vznikl by velký kráter, hluboký až 50 metrů, a žádná technika by neprojela. V muzeu je vystavené celé zařízení kromě jaderné části. Je to  naprostý unikát, o němž se nevědělo. Horní válec je roznětový díl a dole se přírubou připevnila jaderná část.  Min byly vyrobeny stovky na východní i západní straně. Dával se tam zřejmě obohacený uran a byl to typ zbraně, jež byla použitá na Hirošimu,“ vysvětlil nám inženýr Vítovec a dodal, že novinkou v muzeu je i nedávno odtajněný rozkaz s podpisem amerického majora na svržení atomové pumy na Hirošimu, obrázky výbuchu  a zvon z kostela v Sarově, středisku sovětského jaderného výzkumu.

Na dotaz, zda stát podporuje finančně takovou světovou raritu, pan inženýr odpověděl:"Na provoz ATOM muzea nikdo nepřispívá. Nechci dotaci státu. Když vidím, co se děje nyní premiéru Babišovi, tak dotace ztrácejí smysl. Chtěl bych, aby provoz byl dotován výhradně soukromými lidmi zapálenými pro tento nápad," odpověděl na dotaz Fragmentů pan Vítovec.

V době železné opony začaly probíhat závody o výrobu atomových bomb

Po skončení války 16. července 1945 vyzkoušeli  poprvé Američané  v poušti v Novém Mexiku  první plutoniovou implosivní pumu. Od té doby bylo uskutečněno 2 056 testů jaderných zbraní, z toho 572 na povrchu planety. Nešlo o nějaké malé pokusy, jak to bylo prezentováno veřejnosti. Naprostá většina testů byla udělána i s tisícinásobnou destrukční silou, než byla bomba na Hirošimu či Nagasaki. Největší jaderný test v historii lidstva  byl proveden u severního pólu s  Car bombou o síle  57 megatun popsaný výše.

V současné době jsou prý jaderné zbraně v Evropě pouze  v Rusku, Německu, Belgii, Holandsku a Itálii. 

Generálové tvrdí to, že díky jaderným  zbraním není válka. Prezident Trump volá, aby  země sdružené v NATO dávaly  2 % ze svého  HDP na zbraně. Jenže neuvažuje, co by se stalo, kdyby Německo dalo 2 % ze svého obrovského HDP na budování armády  a pak z NATO odešlo. 

Podle Václava Vítovce se lidstvo nikdy do projektu Manhattan a výroby vojenských aplikací jaderné energie nemělo pustit: „To byla jedna z nejhlubších chyb. Paradoxně USA, které tento projekt financovaly a vytvořily atomovou bombu, se staly její největší obětí. Protože Spojené státy do doby neexistence jaderných zbraní byly absolutně nedotknutelné. Dnes jsou raketami zcela standardně dotknutelné. To je první paradox. A za druhé, biliony, které se investovaly na vývoj, skladování a provozování jaderných zbraní, by se nechaly využít jiným způsobem. Myslím, že by se mělo dát moratorium na jejich rozšiřování. Vzpomenu si, co se mohlo stát v Reykjavíku, když tam byl Michail Gorbačov s prezidentem Reaganem – bylo to „o chlup“ a byli by se domluvili na likvidaci jaderných zbraní. To by byl moment světové historie." 

"Paradox železné logiky je, že mnozí generálové tvrdí, že díky jaderným zbraním není válka. Já říkám – pěkně děkuju, to se lidstvo není schopné normálně domluvit a udělat smlouvy mezi Východem a Západem?“ zakončil ředitel Nadace Železná Opona Václav Vítovec své představení unikátního muzea skrytého v brdských lesích.

Sen pana Vítovce je sice bohumilý, ale jakmile je cokoliv ve vědě odhaleno, tak to lidé začnou používat a samozřejmě každý výzkum se dá i zneužít. Objev uranu a radioaktivity byl skvělý. ne nadarmo za něl padaly Nobelovy ceny. Ve službách lékařů koná jaderná energie zázraky. Jaderné elektrárny slouží k výrobě levné elektrické energie. A bez zásahu prezidenta Trumana v Japonsku by nejstrašnější válka v dějinách lidstva snad nikdy neskončila, a i kdyby, tak obětí by bylo nekonečněkrát víc.

Současný stav, kdy velmoci mají tyto zbraně a přestaly se bát jedna druhé při vědomí své síly, zajistil naší generaci mír a věřme, že se ho podaří udržet. Vždy se totiž nalezne nějaký šílený diktátor, který by jinak chtěl tento stav porušit. Stačí vzpomenout na loňské výhrůžky Severní Koreje. Jen pohrůžka, že po vystřelení její první bomby na New York, bude celý její ostrov smeten silnějšími bombami do moře, zastavila její hrozby. 

Ať již má na atomové zbraně kdokoliv jakýkoliv názor, rozhodně stojí návštěva ATOM muzea za to.  Má to jen jedinou chybu. Jak stojí na památní desce na budově městského úřadu, dne 8.5.1915 český génius světového významu Jára Cimrman obec Míšov těsně minul, z čehož se dá usoudit, že asi bude jeho podpis chybět v kronice ATOM muzea. 

 

Snímky Ivana Haslingerová, revue Fragmenty

Zveřejněno v POLITIKA

Související položky (podle značky)

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Odebírejte Fragmenty

 

NEJVÍCE ČTENÉ ČLÁNKY

Kliknutím na obrázek získáte článek


Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %