Politici pozor! Pražané mají jiné problémy než zbývajících 90 % obyvatel Doporučený

Podzim na Vysočině je krásný i přes otazník nad naší budoucností Podzim na Vysočině je krásný i přes otazník nad naší budoucností snímek Ivana Haslingerová, revue Fragmenty

Neštěstím pravicových stran je, že většina vedení žije v Praze a pokládá názory Pražanů za názory národa. To jakž takž platilo v počátečních letech po revoluci, kdy lidé byli sjednoceni v názoru na komunisty, neboť na vlastní kůži zakusili život v jejich nemilosrdné diktatuře. Situace se za 30 let změnila a nová svobodná generace již posuzuje život pouze podle porovnání s cizinou či zpráv z médií. Jenže 90 % lidí žije mimo Prahu a až na města žije bez přístupu k médiím vůbec. Navíc řeší  úplně jiné problémy, než Pražané. Kdykoliv přijedu na jaře z Prahy na chalupu ve vesnici na Vysočině, jsem v šoku, jaký je rozdíl mezi myšlením i posledního bezdomovce v Praze a lidí tam. Když tu člověk pobývá pouze pár dní na dovolené, nepozná to. Lidi se mu zdají být na první pohled spokojení, opravují si domečky,  sekají trávu na zahradách a on jim závidí ten poklid a život v krásné přírodě. Když tu ale žije půl roku, tedy sdílí všední život spolu s nimi, zjistí, že zdání klame. Že se zde svět děli na mladší a starší podstatně víc než v Praze. Nejde totiž pouze o to, zda mají jiné to či ono politické smýšlení, ale o samotnou podstatu života. Vesnice s 350 obyvateli, která měla kdysi dokonce dvě prodejny potravin, nemá nyní ani jednu. Neseženete v ní doslova ani chleba či brambory, o masu či uzenině natož pak o novinách, nemluvě.

Mladí jezdící za prací do okolních měst mávnou rukou, že je jim to jedno, že si stejně všechno koupí tam. Jenže když 91letá paní vleče z nejbližšího města z autobusu 2 bochníky chleba a nákup na celý týden včetně mouky a masa na neděli, má jistě jiný názor. Do zastupitelstev obcí jsou totiž voleni mladší lidé v produktivním věku, kteří si vůbec neuvědomují, že starší lidé, invalidé či méně majetní občané nemají auta nebo je nemohou sami řídit a opravdu by zhynuli za jejich vládnutí hlady.

A to nemluvím o tom, že jediné spojení venkovanů se světem je televize, neboť nejen zásobování ale ani média do obce nejdou a jet pro ně do města stojí 20 Kč za autobus a dvacet za běžné noviny. To raději jdou chlapi na pivo a zanadávají si na to. V současných novinách se sice také dočtou jen o samých krádežích a pomluvách politiků, ale přece jen tam jsou alespoň o nich zprávy. A jak známo i  negativní zpráva je lepší, než když slyším - "Jó ona Trikolora ještě existuje?"...

To nemluvím o tom, že v sobotu a v neděli bylo zrušeno jakékoliv autobusové spojení vesnice s okolím, takže výše jmenovaní obyvatelé, kterých přibývá, nemohou na žádnou společenskou akci, aby přišli na jiné myšlenky než čekání na smrt. Totéž ostatně platí o spojení i mnohých měst s Prahou, neboť tzv. půlnoční autobus z ní už do sousedního města nejezdí, bohatému ICOMU se prostě nevyplácel. Má to nejen negativní vliv na kulturní nevzdělanost tamních lidí, ale i na divadla a kulturní podniky v Praze, jejichž ředitelé si stěžují na stoupající nezájem publika. Ono shánět si s každou již tak drahou vstupenkou hotel v Praze na přespání a vrátit se až druhý den odpoledne domů, to odradí i velkého milovníka umění. 

Není pak divu, že pokud člověk s venkovany promluví o životě, narazí na zklamání a otrávenost. A pokud pípne o politice narazí na absolutní neinformovanost a z toho pramenící až nenávist k politikům, o nichž 30 let z jediného média, které mají doma - z televize či rádia - slyší jen negativní zprávy o kmotrech atd. Podle nich jsou tudíž všichni podvodníci, korupčníci a na obyčejné lidi nemyslící bytosti. Když jim vysvětluji, že se pletou, tak odpověď zní, ať se jdu podívat na zasedání Městského úřadu a uvidím, co řeší za blbosti. Místo aby zajistili alespoň jednou týdně zásobování chlebem, tak budují ve vsi bez prodejny, bez tělovýchovné jednoty a školy za mnoho milionů chodníky se zámkovou dlažbou a ze silnic cyklostezky. Nebo stavějí již asi páté hřiště ve městě, zatímco ve vesnici se na podobném pasou býci. Přitom se stále staví cyklostezky, kterých tu a tam využívá přes léto jen několik lidí a to jen o dovolených. Politici v menších městech nejsou zlí, ale jsou odtrženi od života vesnických občanů.

A to hovořím o pravicově cítících občanech, kteří volili odjakživa ODS a díky nimž v nejbližším městě již po šesté tato vládne. Díky neinformovanosti si o ní totiž naivně myslí, že je to stále vzor pravice v ČR. Neodlišují, kdo jí vede někde v Praze, ale co pro ně dělá ta místní. A protože pro venkovany dělá stále méně, není divu, že mnozí z nich volí stále výrazněji levicové strany, dokonce i komunisty. Tvrdí, že i v padesátých letech jezdila do vsi aspoň pojízdná prodejna a jejich děti nemusely jezdit 30 km za prací do cizích továren, ale pracovali doma v JZD nebo v továrnách v blízkém městě. A to je už velice nebezpečné pro celý národ, navíc rok před volbami.  Seriózní strany by se podle toho měly zařídit a změnit svůj přístup k občanům na venkově. Tam si lidi dodnes pamatují, kdo jim zařídil před 40 lety  vodovod, kdo nechal zničit školu, hospodu, prodejnu či autobusový spoj… Na dotaz, koho budou příště volit, odpoví  většina z nich: „Uvidím, až co mi nabídne a co z toho budu mít“.

A pozor!

Přímo neštěstí je, že místní radniční politici se bojí agitovat pro jinou stranu než pro tu, za níž se dostali na radnice, aby neztratili své zabydlené posty. Většina z nich má díky tomu po léta možnost pracovat v již zabydlených postech na radnici. A místní podnikatelé z obavy, aby si to  u těchto mocných radních nerozházeli, jednají rovněž tak. Chtějí mít od svých kamarádů na radnicích různé výhody v podnikání, zakázkách... A tak jsou jak politici, tak podnikatelé na místních úrovních spokojeni a netouží po změně. A Ti méně úspěšní, kteří by našli sílu volit jinou stranu, např. nově vzniklou Trikolóru, jsou přesvědčeni, že jejich hlas propadne, protože o ní není vůbec slyšet.

Souhrnně lze říci, že na vesnicích a malých městech (kde žije 90 % občanů!!!) se pravicoví občané dělí na výše popsané "pravičáky" volící stále stejně, pak na relativně spokojené živnostníky, kteří tvrdí, že politiku nesledují a k volbám nechodí.  K volbám chodí ti, kteří postupně volili snad už všechny strany, neboť volí podle toho, co jim slíbí na místním mítinku či zda se jim politik líbí a ideologie je jim naprosto fuk. Vzpomínám, že když vystřídal ve vedení ODS prof. Klause Mirek Topolánek, profesorka na místním gymnáziu mi na dotaz, co  říká novému předsedovi ODS, pravila, že je jí jedno, kdo koho vede, ale toho Zaorálka že také nemá ráda. A synové kulaka umořeného v Jáchymově volili kdysi Paroubka, protože jim valorizoval důchod o 437 Kč a dal jim pastelkovné. Nyní volí ANO, protože jim Andrej Babiš dobře shání dotace na privatizovaná pole... Pak jsou tu levičáci, kteří kdysi volili socialisty a v poslední době již i komunisty, protože pro ně Hamáček, kolaborující podle nich s pravicí, nic nedělá. 

Na štěstí je i na vesnicích stále víc těch, kteří sledují politiku přes internetové servery

Ti mají velký strach ze ztráty národní suverenity a děsí se, co nás čeká za hrůzy od nebezpečných přistěhovalců držených zatím na řeckých hranicích, až nám je přidělí po vzniku jednotného státu vláda v Bruselu. A tito obdivují odvahu Tomia Okamury, který jako jediný je pro urychlený odchod z EU a nehovoří z obavy ze ztráty hlasů" politicky korektně, že stačí EU pouze kosmeticky opravit. Vědí, že to prostě nejde, neboť si to jejích 700 poslanců nikdy neodsouhlasí a EU je neopravitelná. A tito vzdělaní občané volí pana Okamuru. A to nejen díky jím prosazovanému CZEXITU, ale i z jeho lidského přístupu k lidem a dokonce i ke zvířatům. Všímají si, že prosazuje rozumné zákony v Parlamentu a to hraje při volbách velkou roli. Nedávno mi ukazovala sousedka v náruči pejska s tím, že je to jeden z těch, které zachránil pan Okamura, protože se zasadil o zákon, díky němuž zrušili nedalekou vietnamskou psí množírnu. Není divu, že již v minulých volbách bylo ve vesnici poměrně dost hlasů pro tehdy novou SPD a letos opět. Takže i přes nepravdivé a urážlivé osočování mainstreamových médií se dokáže nakonec probojovat do politiky i nově vzniklá strana, pokud její vůdce nemění postoje a něco pro občany dělá.

Trikolóra má v čele rovněž brilantního řečníka, troufnu si říci přímo táborového řečníka. Zažila jsem několik jeho přednášek na konferencích D.O.S.T. či VŠE přerušovaných potleskem sálu vstoje, což bývá jinak opravdu výjimkou. Není divu, že redaktoři ČT i rozhlasu se bojí takového řečníka zvát na rozhovory, aby nedostali za jeho projev vyhazov. Proto Trikolóře snad nejvíc ze všech stran ublížil zákaz shromažďování. Média o ní prakticky mlčela a lidé, kterým by se líbila, se báli ztráty hlasu. 

Její neúspěch ve volbách nejde ale svalovat jen na plukovníka Primulu.  Je škoda, že její předseda Václav Klaus Jr., který před jejím vznikem v Parlamentu tak bojoval za CZEXIT, že dokonce (parafrázuji) tvrdil, že by dal  za něj třeba celý státní rozpočet, začal najednou říkat, že nechce z EU pryč a stačí jen bojovat proti Lisabonské smlouvě. Tedy vlastně chce EU jen opravovat, podobně jako to již dvacet let bezvýsledně tvrdí místopředseda ODS Jan Zahradil, který si na to v EP založil dokonce Frakci evropských demokratů a reformistů. Tato změna postoje jeho ctitele mate. Čekali, že bude konkurovat CZEXITEM s SPD a místo přímé demokracie, které příliš  nerozumí, slíbí po jeho uskutečnění opětovné zavedení Klausismu jeho otce, na který opravdoví pravičáci dodnes vzpomínají se slzou v oku. O tom naopak k překvapení všech mlčí.  Zřejmě ho k tomu tlačí spolustraníci, stejně jako to provedli kdysi Svobodní Petru Machovi, ale to je na jinou a obsáhlou debatu. 

Co tedy s tím vší výše popsaným? Správná kritika má ukázat cestu k nápravě: 

Pravicoví politici by se v předvolebnícm roce měli zvednout ze židlí a jezdit mezi obyčejné voliče mimo Prahu poslechnout si, jak málo by stačilo a měli by mnohé z nich na své straně. Zejména 2 miliony důchodců, z nichž většina v roce 1989 bojovala za  pád nenáviděného komunismu a nastolení kapitalismu u nás. Stačilo by lepší autobusové spojení vesnic s městy a zejména Prahou, zajištění prodejen se základními potravinami (alespoň pojízdných) ve všech vesnicích i za cenu vyhoštění předraženého COOPU. Oni nejen důchodci, ale i pracující mladší lidé mající k disposici auta mají rádi k snídani čerstvé pečivo a k ranní kávě četbu novin. A nemohou pro ně jezdit denně do měst. O obnovení poboček tělovýchovných  jednot na vsích, snížení ekodaně na uhlí – ne každý má statisíce na ekokotle a není výjimkou, že se topí dřevem  z  poražených zbylých stromů, které ještě nesnědli Bursíkovi broučci.

A pokud ještě nebudeme díky německému předsednictví EU bez vlastního státu, pak by se měli postavit za rychlý odchod z Němci řízené EU. Běžní lidé na vsích se nebojí počasí, to bylo vždy různé. Ani nechtějí pěstovat na zavodněných loukách kyselé šťovíky místo kvalitní trávy pro dobytek a mít zahrady plné komárů. To neznamená vyčistit studánky a místní rybníky, případně některé krásné a již zarostlé lesní tůně. Lidé se ale především bojí  příchodu cizinců s naprosto jinou kulturou, zvyky a právem… Je zde sice velké množství národních stran, ale stávají se salonními stranami a nemluví spolu. V boji za CZEXIT by se měly spojit podobně jako vězni při kopání tunelu k útěku z vězení a teprve až budeme svobodní ve vlastní zemi se mohou zase každá zvlášť snažit vylepšovat život občanů.

Číst 759 krát
Ohodnotit tuto položku
(1 Hlasovat)
Zveřejněno v SPOLEČNOST

Související položky (podle značky)

Odebírejte Fragmenty

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %