Vydavatel Kulturní komise ČR, president Jiří Pancíř, šéfred. Ivana Haslingerová

Přepínače prohlížečů:   obrazovka  mobil 

Fragmenty jsou na  Twitteru  Facebooku

PF všem novým lednům - Píseň lednových nocí Doporučený

Stříbrným jíním ověšené stromy a ticho v nich Stříbrným jíním ověšené stromy a ticho v nich snímek Ivana Haslingerová revue Fragmenty

"Pokaždé, když svými kalendáři listuji, necítím v nich jen sníh s jinovatkou, podzim, který tolik miluji a všech letních růží vůni sladkou, jaro, jež v nich zurčí pramínky, které k žíznivým rtům podávám si. Starý kalendář jsou vzpomínky, utíkající do dálek tam kamsi, starý kalendář je hřbitov dnů, zmírajících beznadějně prudce, starý kalendář je torzo snů, jež plánuje každé lidské srdce (tehdy bylo přece to a to a tehdy zas to a to snad bude...) Co vše bylo dáno, odňato! Ať alespoň hrstka veršů zbude..." píše básnířka kraje Vysočiny Libuše Pamětnická v prologu ke sbírce veršů KALENDÁŘ SRDCE. Každému měsíci v ní věnuje několik básní. Protože zejména v současné době  poezie ubývá zatímco lidé ji naopak potřebují stále víc, rozhodli jsme se každý měsíc vydat verše jemu věnované. měsíci lednu věnuje autorka následující verše:

 

 PF VŠEM NOVÝM LEDNŮM

Stříbrným jíním

ověšené stromy

a ticho v nich.

Kalendář znovu

letopočet lomí

a padá sníh.

 

Přání ?

Ať neztrácí se

srdcím láska

a trvá v nich,

ať zlátne listí,

kvete sedmikráska

či padá sníh...

 

LEDEN

Lednový večer. Velká fujavice.

Mračna jak obrovití netopýři.

Bělostná pláň, jen kříže tmavá špice

hlídá vchod k vesnici, ke které mířím.

 

Tak asi země vypadala,

tak bude vypadat, až slunce zhasne.

Průrvami mračen bliká hvězda malá.

Není to strašné, jenom teskně krásné.

 

Hřmí symfonie humpolecké zimy,

sehraná tak, jak partitura žádá.

Brodím se závějemi sněhovými

a celý vesmír na srdce mi padá.

  

PÍSEŇ LEDNOVÝCH NOCÍ

Když je noc modrá a skleněná,

v níž hvězda si se hvězdou hraje,

naslouchej: Možná, že uslyšíš,

jak zpívá duše kraje.

 

Pacov ti verše přinese

od Antonína Sovy,

Útěchovice zapláčí

baladou o Frejkovi,

 

baletem Saši Machova

zůstaneš zasažený,

Počátky pošlou ti Sládkův vzkaz,

co napsal na hrob své ženy,

 

velikostí pak zmrazí tě

i básně Březinovi

a budeš-li chtít, nalezneš

i stopy Havlíčkovy...

  

Z Kamenice tě pozdraví

sám Vacek - Kamenický,

jehož básničky - písničky

líbit se budou snad vždycky,

  

ze zámku Rilke ti vyjde vstříc

s listy o Kornetovi

a zahřmí i písně nocí všech,

patřících k Novákovi...

  

V Humpolci Mahler tě uvítá

v muzeu Hrdličkově

(věčná je věda i umění

i touha po domově...)

 

A tak by to šlo dál a dál,

nestačila by stránka.

Pelhřimov, Rubeš, Dobiáš,

Krásná samota Vaňka...

 

Když je noc modrá a skleněná,

v níž hvězda si se hvězdou hraje,

naslouchej: Možná, že uslyšíš,

jak zpívá duše kraje... 

 

U KLAVÍRU 

Zas je noc modrá a skleněná

a cizí jako tvé dlaně.

Nad klávesnicí skloněna

raději hrála bych na ně.

 

A ty? Co ruce tvé dělají ?

Hrají si s jinými vlasy

Muž tak rád miluje potají.

Jaká je ta druhá asi?

 

Za okny skleněná nirvána,

do kláves vidím jen stěží.

Chopine, tvá hra je dohrána.

Ne venku, na srdce sněží...

Číst 2364 krát
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Zveřejněno v UMĚNÍ

  Fragmenty jsou zobrazeny na twitteru i facebooku

Twitter Fragmenty        Facebook Fragmenty       Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

Blog iDNES Haslingerová Facebook Haslingerová  LinkedIn Haslingerová  

Odebírejte Fragmenty

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %