Rozšiřujme zdravotní centra mající v čele špičkové chirurgy, nikoliv paušálně všechny a de facto nic Doporučený

Transplantace srdce - v rukou chirurga spočívá nový život Transplantace srdce - v rukou chirurga spočívá nový život snímek z facebooku IKEM

Tým profesora Pavla Firta pod vedením tehdejšího šéfa IKEM Vladimíra Kočandrleho voperoval 23. října 1984 panu učiteli Rudolfu Sekalovi nové srdce mladé ženy, která mu tím darovala 35 let nového plnohodnotného života. Přestože byl pan učitel Sekava již 2 roky v invalidním důchodu,  s transplantací původně nesouhlasil, protože byl pouze třetím pacientem, kterému tento výkon nabídli. Nakonec se mu stav tak zhoršil, že neměl na vybranou. A stal se na tehdejší dobu zázrak. Již za necelý necelý rok po transplantaci se mohl pan učitel vrátit ve svých 49 letech do školy, kde ještě přes 20 let působil. Zemřel v pátek 10.5.2019 v jihlavské nemocnici jako nejdéle žijící člověk s transplantovaným srdcem v ČR. Pět dní na to by býval oslavil své třiaosmdesáté narozeniny. Od té doby transplantovali v ČR přes 1770 srdcí a lidé to berou již takřka jako běžnou věc. Ale běžnou věcí to není. Dokáží to jen opravdu velice nadprůměrné špičkové týmy chirurgů a protože na nemoci srdce zemře u nás nad 50% občanů, měly by být centra, kde pracují, rozšiřována a mimořádně podporována.

Od roku 1984 u nás bylo transplantováno 1770 srdcí, více než 1100 bylo v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a kolem 600 v brněnském Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie. První operace 31. ledna 1984 byla zároveň první v tehdejší východní Evropě. Mohlo jich být mnohem víc, ale dříve  téměř třetina pacientů na čekací listině zemřela. V současné době se asi 40 procent nemocných dočká nového orgánu díky mechanické srdeční podpoře s níž mohou čekat na vhodného dárce i několik let. Nového srdce se nedočkalo jen pět procent pacientů. V IKEM implantovali podpor již 367. Zachraňují tak pacienty, kteří srdce dárce dostat z různých důvodů nemohou.

Od listopadu 2017 v IKEM používají i mechanismus, který srdce plně nahradí. Podle přednosty Kliniky kardiovaskulární chirurgie Ivana Netuky by mohlo být do budoucna i plnohodnotnou náhradou transplantací. Operovali již prvních deset pacientů a dalších deset adeptů na zákrok čeká. Pan přednosta bude se svým týmem  školit další nemocnice, které chtějí takzvaná biokompatibilní srdce používat. 

I když profesor Pirk o tom do médií hovoří jako o standardních operacích, není to ale běžné a aby to mohli dělat i jiné týmy u nás, tak s výjimkou Kardiocentra profesora Neužila na Homolce si neumím představit, že by to u nás někdo dokázal dělat se stejnou jistotou jako IKEM. Je k tomu potřeba nejen neuvěřitelně skvělé vybavení, ale i skvělý a sehraný tým až po poslední sestru. Dokáží to proto jen opravdu velice nadprůměrné špičkové týmy chirurgů a protože na nemoci srdce zemře u nás nad 50 % občanů, měla by být centra profesora Netuky a Neužila rozšiřována a mimořádně podporována, aby zbytečně neumírali lidé  v okresních nemocnicích, kde  mnohdy ani nerozeznají, že mají infarkt natož pak srdeční arytmii a podobně.

Číst 3964 krát
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Zveřejněno v ZDRAVÍ
IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue FRAGMENTY

Šéfredaktorka  revue Fragmenty:

RNDr. Ivana Haslingerová, CSc., ředitelka Odboru pro styk s veřejností KKČ, (*21.08.1946 v Praze)

Vystudovala SVVŠ v Humpolci (1960-64) a Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor fyzika pevných látek (1964-69). V letech 1970-71 absolvovala tamtéž postgraduální studium za účelem získání titulu RNDr., v roce 1977 tam obhájila disertační práci v oboru fyziky pevných látek a získala titul CSc. Výsledky její kandidátské práce byly využity mj. v Ústavu jaderné fyziky v Řeži u Prahy při studiu slitin kovů tvořících povlaky jaderného paliva v jaderných reaktorech, které jsou vystaveny extrémním teplotním a dalším podmínkám. Pracovala tam jako odborný asistent v letech 1973-74. V letech 1975-93 působila jako vědecký pracovník v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského ČSAV. Během své vědecké působnosti publikovala 39 původních vědeckých prací a příspěvků na vědeckých konferencích z oboru studia krystalické struktury a vlastností pevných látek a teoretické kvantové fyziky a chemie. Dvakrát jí byla udělena mimořádná Cena Akademie věd. Od roku 1994, po nedobrovolném odchodu z AV ČR po bezprecendentním zákroku tehdejšího předsedy Akademie věd ČR Rudolfa Zahradníka se věnovala publicistice a od 1997 je šéfredaktorkou revue Fragmenty. Prostřednictvím revue Fragmenty jsou zajišťovány granty a umělecké projekty, neboť je zasílána významným osobnostem ze světa kultury, podnikání a politiky. Náplní revue jsou převážně původní články a rozhovory s významnými osobnostmi. Nikdy nebyla členkou KSČ, neboť komunizmus pokládá za největší neštěstí lidstva. Jejím koníčkem je malování, politika, psaní článků a esejů, počítače, četba, turistika. Je vdaná, manžel Doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc., syn Michal Haslinger. Je dcerou Libuše Pamětnické, básnířky a spisovatelky kraje Vysočina.

Email Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Odebírejte Fragmenty

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %